Ve čtrnáctém týdnu jsem poprvé uviděla své dítě. Partner se zeptal, kdy se odstěhuju, a máma začala počítat, kolik ji budu stát

Na ultrazvuku jsem rozeznala malou ruku právě ve chvíli, kdy mi lékařka oznámila, že jsem ve čtrnáctém týdnu. Přestala jsem vnímat její další slova. V kabelce mi vibroval telefon. Petr chtěl vědět, jestli cestou koupím rohlíky, a já ležela s vyhrnutým tričkem a najednou nevěděla, jak se vrátím do svého dosavadního života.

Bylo mi třicet. Pracovala jsem na zkrácený úvazek ve školní jídelně, brala necelých devatenáct tisíc čistého a poslední měsíce mě pořád bolel žaludek. Přičítala jsem to směnám, hádkám a nepravidelnému jídlu. Menstruaci jsem měla rozházenou odjakživa. Ano, měla jsem test udělat dřív. Tuhle větu jsem pak slyšela tolikrát, až jsem ji začala říkat sama sobě ze spaní.

Petr seděl u kuchyňského stolu v našem pronajatém bytě v Pardubicích. Položila jsem před něj snímek.

„Jsem těhotná.“

Zvedl oči, ale na obrázek nesáhl.

„Jak moc?“

„Čtrnáctý týden.“

Odsunul židli tak prudce, až narazila do lednice.

„To mi říkáš až teď?“

Vysvětlovala jsem mu to dvakrát. Potřetí už jsem jen stála u linky a žmoulala ucho od nákupní tašky.

„Já na dítě nejsem připravenej,“ řekl. „Vždyť sotva platíme nájem.“

To byla pravda. Jenže ještě minulý týden si objednal nový telefon na splátky. Neřekla jsem to. Pořád jsem čekala, že vstane a obejme mě.

Místo toho se zeptal, co s tím hodlám dělat.

Druhý den jsem šla za mámou. Vzala jsem jí tvarohový koláč, jako by bylo potřeba si takovou návštěvu předem zasloužit. Poslouchala mě v kuchyni, ruce ponořené ve dřezu.

„No tak to ses předvedla,“ řekla.

Pak přišel nájem, pleny, kočárek. Každou položku vyslovila zvlášť, jako když mi kdysi kontrolovala chyby v diktátu.

„A ke mně se nevejdeš. To ti říkám rovnou.“

V dětském pokoji měla sušák, skříň a rotoped, na kterém nikdy nejezdila. Nešlo jen o místo, to jsem věděla. Táta po sobě nechal dluhy a máma se roky bála každé obálky ve schránce. Jenže já po ní nechtěla peníze. Aspoň zatím. Chtěla jsem, aby chvíli nepočítala.

„Mami, já mám strach.“

Utřela si ruce do utěrky.

„Tak jsi měla přemýšlet předtím.“

Koláč zůstal nerozkrojený.

Doma jsem našla na stole nájemní smlouvu. Byla napsaná jen na Petra. Nikdy mi to nevadilo, posílala jsem mu polovinu nájmu a říkali jsme tomu náš byt.

Teď ukazoval prstem na svoje jméno.

„Nechci být hajzl. Ale jestli si to dítě necháš, nemůžeš čekat, že budeme pokračovat jako doteď.“

„Vždyť je taky tvoje.“

„Já jsem tohle neplánoval.“

Šla jsem do koupelny a pustila vodu, aby neslyšel, jak brečím. Pak jsem ji zase zastavila. Najednou mě napadlo, kolik bude stát další vyúčtování. To bylo na tom skoro nejhorší. Člověk se hroutí a stejně počítá teplou vodu.

Další týden jsem skoro nespala. Prohlížela jsem pokoje v podnájmu a zavírala nabídky s kaucí ve výši dvou nájmů. Na účtu jsem měla jedenáct tisíc. Bála jsem se i vrátit do práce. Co řeknou ženské v jídelně? Co máminy sousedky, které si všimnou všeho kromě toho, když člověk potřebuje pomoct?

Jednou večer jsem Petra slyšela telefonovat z balkonu.

„Ona si to chce prosadit,“ řekl někomu.

Ještě jsem nic neřekla. Jen jsem potřebovala čas. Ale už ze mě udělal tu, která něco provádí jemu.

Ráno jsem si sedla s papírem k rozpočtu. Zavolala jsem do občanské poradny a objednala se. Chtěla jsem zjistit, na jakou podporu dosáhnu a co bude muset platit otec dítěte. Nebylo mi po tom dobře. Jen jsem konečně měla v diáři něco jiného než datum další kontroly.

Mámě jsem zavolala cestou z práce.

„Já to dítě chci,“ řekla jsem. „Pomoc po tobě teď nechci. Ale další výčitky už poslouchat nebudu.“

Chvíli mlčela.

„Abys jednou nelitovala.“

„Já vím.“

Přes kolegyni jsem našla malý podnájem. Majitelka dovolila rozdělit kauci na dvě splátky. Pořád nevím, jak to zvládnu, až nebudu moct pracovat. Od Petra jsem si odvezla dvě tašky a krabici nádobí. Snímek z ultrazvuku jsem měla v kapse bundy.

Někdy večer brečím a přeju si, aby mi máma zavolala jen proto, že chce slyšet můj hlas.

Dítě chci. Ale opravdu jsem si tím přestala zasloužit, aby mě někdo podržel?