Jmenuji se Lucie a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života: použít peníze od maminky na naše první vlastní bydlení, nebo je dát na léčbu těžce nemocného tchána. Každý den se hádáme s manželem, každý den cítím, jak se naše rodina rozpadá pod tíhou peněz a výčitek. Nevím, jestli je správné myslet na naši budoucnost, nebo obětovat všechno pro záchranu života.
Nikdy jsem se nezajímal o to, kolik táta dostává důchod. Byl jsem přesvědčený, že je to jeho věc, jeho peníze, jeho starosti. Ale jednoho dne v práci se všechno změnilo a já musel čelit pravdě o naší rodině, kterou jsem dlouho přehlížel.
Jsem Jana, svobodná matka dvou synů, která se snaží udržet naši malou rodinu pohromadě v těsném bytě na pražském sídlišti. Když mi starší syn Marek oznámil, že se chce v devatenácti oženit a přivést svou nastávající zpět k nám domů, roztočil se kolotoč emocí, hádek a nejistot. Bojuji s pocitem selhání, strachem z budoucnosti a otázkou, kde je hranice mezi mateřskou podporou a nutností nechat děti nést odpovědnost za vlastní rozhodnutí.
Jmenuji se Tomáš Novák a tři roky jsem strávil zavřený v psychiatrické léčebně kvůli záměně identity. Byl jsem obětí systému, který mě nechtěl slyšet, a rodiny, která mi přestala věřit. Dnes se ptám: může se to stát i vám?
Všechno začalo vteřinou, kdy jsem políbil svou ženu Kláru na čelo a sledoval, jak ji odvážejí na porodní sál. Netušil jsem, že místo radosti z narození našich dvojčat mě čeká bolestná ztráta, která mi převrátí život naruby. Teď stojím před otázkou, jak být otcem bez ní a jestli vůbec dokážu naplnit její odkaz.
Jmenuji se Marie a nikdy bych nevěřila, že se naše rodina ocitne na pokraji rozpadu kvůli trápení mé vnučky Kláry. Když už jsem nevěděla, jak jí pomoci, obrátila jsem se k modlitbě a víře, které mi daly sílu čelit bezmoci i rozdělené rodině. Tento příběh je o tom, jak jsem hledala odpovědi v tichu kostela a jak nás víra nakonec spojila.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem byla s bratrancem Tomášem jako dvojčata. Ale když se jeho rodina začala chovat, jako bych byla jejich služka, musela jsem najít sílu postavit se jim a ochránit vlastní hranice. Tenhle příběh je o bolesti, zklamání i odvaze říct dost těm, které máme nejraději.
Po tragické smrti mého manžela jsem zůstala sama se synem Matějem. Celý život jsem mu obětovala, ale když si přivedl domů svou ženu Lucii, všechno se změnilo. Můj boj o rodinu a vlastní místo v ní mě přivedl až na pokraj zoufalství i poznání.
Jmenuji se Petra a celý život jsem bojovala s tím, jak společnost vnímá odlišnosti. Když se narodil můj syn Matěj s velkým mateřským znaménkem na tváři, rozhodla jsem se postavit předsudkům čelem a ukázat mu, že je krásný takový, jaký je. Jednoho dne jsem si na tvář namalovala stejné znaménko jako on a změnilo to nejen jeho pohled na sebe, ale i naši rodinu.
Jsem samoživitelka, která se snaží udržet rodinu pohromadě v malém bytě na pražském sídlišti. Můj starší syn, stále student vysoké školy, mě šokuje žádostí, že se chce oženit a nastěhovat svou přítelkyni k nám. Bojuji s pocitem selhání, strachem z budoucnosti a otázkou, kde je hranice mezi podporou a ochranou vlastních dětí.
Jmenuji se Karel a zoufale hledám radu, proč moje dcera Lucie odmítá pomoci s péčí o svou těžce nemocnou matku. Přestože její bratr Tomáš je ochotný se zapojit, Lucie zůstává neoblomná a já se snažím pochopit její důvody. Sdílím svůj příběh v naději, že mi někdo pomůže najít cestu zpět k rodinné soudržnosti.
Jmenuji se Adam a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem musel nést rakvičku své malé sestřičky Aničky. Byl jsem ještě dítě, ale bolest, kterou jsem cítil, byla větší než cokoliv, co jsem si dokázal představit. Tento příběh je o ztrátě, vině a o tom, jak se rodina snaží najít cestu zpět k sobě.
