Jmenuji se Klára a už od dětství jsem byla svědkem nekonečných hádek svých rodičů, kteří se nikdy neshodli na ničem, snad kromě toho, že za všechno můžu já. Po jejich rozvodu jsem doufala v klid, ale místo toho se jejich soupeření přesunulo na moji malou dceru Aničku. Každý den bojuji s pocitem viny, únavy a zoufalství, protože jejich spory ničí nejen mě, ale začínají ovlivňovat i mou rodinu.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že obyčejná rodinná grilovačka může roztrhnout naši rodinu na kusy. Stačilo jedno odvážnější tričko a najednou jsem byla terčem kritiky od vlastní mámy i sestry. Je to příběh o tom, jak těžké je být sám sebou, když vás nejbližší odsuzují.
Ten večer jsem nečekala žádnou návštěvu. Když se u mých dveří objevila dcera Klára s kufrem v ruce a slzami v očích, věděla jsem, že se něco stalo. Její rozhodnutí odejít od manžela a začít znovu otřáslo nejen naší rodinou, ale i celou vesnicí.
Jednoho dne jsem se dozvěděla, že máma se vzdala dědictví po babičce ve prospěch své sestry, mé tety. V tu chvíli se mi zhroutil svět, protože jsem v tom domě vyrůstala a doufala, že jednou bude patřit mně a mým dětem. Teď stojím před otázkou, jak se postavit k rodině, která mě zradila, a jak najít nový domov i smysl života.
Jmenuji se Lenka a nikdy jsem si nemyslela, že mi jedno obyčejné odpoledne na hasičské stanici změní život. Když jsem uslyšela zoufalý pláč miminka, neváhala jsem ani vteřinu a vzala ho do náruče, i když jsem sama nikdy matkou nebyla. Ten den se mi otevřely staré rány, ale také jsem zažila nečekané uznání od svého velitele a musela čelit pravdě o vlastní rodině.
Jmenuji se Jana a nikdy jsem si nemyslela, že budu mít šest dětí. Po smrti souseda Karla jsem stála před rozhodnutím, které změnilo život nejen mně, ale i mým dětem a dvěma osiřelým sourozencům. Tento příběh je o odvaze, strachu, rodinných konfliktech a o tom, co znamená být skutečně laskavý.
Od prvního dne v rodině mého muže jsem cítila, že tam nepatřím. Přesto jsem jim vždy pomáhala, když potřebovali, ale když jsem sama potřebovala oporu, otočili se ke mně zády. Teď už vím, že musím myslet hlavně na sebe.
Jednoho deštivého večera mě můj manžel Petr bez varování odvezl i s naší dcerou Aničkou do starého domu na samotě a nechal nás tam napospas osudu. V příběhu popisuji zoufalství, strach i vztek, které jsem prožívala, a jak jsem se snažila najít sílu postavit se nové realitě. Když se Petr po týdnu objevil, jeho chladná slova mi navždy změnila život.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že jeden list papíru dokáže rozbít rodinu. Po smrti tchyně jsem zjistila, že mě v závěti zcela vynechala, zatímco ostatní členové rodiny dostali vše. Teď stojím před otázkou, jak se s tím vyrovnat a jestli má smysl bojovat za své místo v rodině.
Od dětství jsem cítila, že moje rodina bere víc, než dává. Když jsme s manželem Martinem postavili vysněnou saunu na zahradě, začalo to být neúnosné. Nakonec jsme se rozhodli, že jim ukážeme, kde jsou hranice – a to změnilo všechno.
Jmenuji se Tomáš a můj život se změnil v okamžiku, kdy jsem se zamiloval do Lenky. Museli jsme čelit posměchu, nepochopení i odmítnutí od těch nejbližších, protože Lenka neodpovídala představám společnosti o kráse. Přesto jsme dokázali, že skutečná láska je silnější než všechny předsudky.
Jmenuji se Eliška a nikdy bych nevěřila, že ve svých padesáti letech budu muset bojovat za právo na vlastní štěstí. Když jsem oznámila rodině, že mám nového přítele a chci začít nový život, setkala jsem se s nečekaným odporem – hlavně od svého zetě Tomáše. Jeho slova mě zasáhla tak hluboko, že jsem musela přehodnotit, co vlastně znamená být matkou, tchyní a ženou v Česku.
