Jednoho deštivého odpoledne mi zavolala sestra Jana s prosbou, která mi obrátila život naruby. Měla jsem na starosti dědu Františka, o kterého se už nikdo nestíhal postarat, a zpočátku jsem to brala jen jako další povinnost. Ale společné chvíle na zahradě nám oběma otevřely srdce a připomněly, co znamená rodina.
Jmenuji se Jana a můj život se rozpadl v jediném okamžiku, když jsem zjistila, že můj manžel má jinou. Vydala jsem se na dlouhou cestu po Česku, abych našla odpovědi na tři otázky, které mi položila má stará kamarádka. Každý krok mě nutil přemýšlet, co vlastně znamená domov, láska a odpuštění.
Jmenuji se Karolína a myslela jsem si, že vím, do čeho jdu, když jsem si brala Filipa, nadějného zaměstnance v tátově IT firmě. Věřila jsem, že naše manželství je postavené na vzájemné úctě a citech, ale postupně jsem zjišťovala, že za Filipovým šarmem se skrývá víc, než jsem tušila. Tahle cesta mě naučila, co znamená hledat pravdu v sobě i v druhých a jak těžké je rozeznat skutečnou lásku od dobře promyšlené hry.
Ve dvaadvaceti letech jsem náhodou zjistil, že všechno, co jsem si myslel o svém původu, byla lež. Hledání pravdy mě zavedlo do spletitých rodinných vztahů, kde jsem musel čelit zradě, lžím i vlastní nejistotě. Nakonec jsem musel rozhodnout, kdo vlastně jsem a komu mohu věřit.
Stála jsem v kuchyni, když mi Jana oznámila, že by chtěla být mou svědkyní na svatbě. Jenže právě ona mi před lety zlomila srdce, když spala s mým tehdejším snoubencem. Teď se všichni tváří, že bych jí měla odpustit, ale já nevím, jestli to dokážu.
Jmenuji se Gabriela a celý život jsem žila pod pečlivým dohledem své matky Věry. Když jsem se zamilovala do Tomáše, máma se rozhodla, že mě před ním musí ochránit za každou cenu. Její ultimátum mě postavilo před nejtěžší rozhodnutí mého života – zvolit mezi láskou a rodinou.
Jednoho deštivého večera jsem otevřela dveře a vpustila do svého bytu rodiče své adoptované dcery, kteří žili na ulici. Myslela jsem, že jim dávám druhou šanci, ale brzy jsem zjistila, že minulost se nedá jen tak vymazat. Vše, co jsem považovala za jisté, se začalo hroutit a já musela čelit otázkám, na které jsem nebyla připravená.
Jsem Jana a už rok jsem neslyšela ani slovo od své dcery Kláry. Každý den žiju v nejistotě, co se s ní děje, a přemýšlím, kde jsem udělala chybu. Tenhle příběh je o bolesti, vině a nekonečné naději, že se jednou znovu ozve.
Jmenuji se Eva a po tragické smrti mého manžela jsem sama vychovávala syna Tomáše. Věřila jsem, že když mu dám všechno, co mám, vyroste z něj slušný a vděčný muž. Ale když si přivedl domů svou ženu Lucii, začaly se v naší rodině odehrávat konflikty, které mě donutily přehodnotit celý svůj život.
Jmenuji se Petr Novotný a před rokem jsem přišel o svou desetiletou dceru Aničku při tragické autonehodě v našem malém městě na Vysočině. Viníkem byl sousedův syn, Martin, kterého jsem znal od jeho dětství. Můj příběh je o bolesti, nenávisti, ale i o tom, jak těžké je najít v sobě sílu odpustit.
Jednoho deštivého večera jsem si v zapadlém bistru všiml osamělé staré paní. Rozhodl jsem se k ní přisednout, a tím začal příběh, který mi obrátil život naruby. To, co začalo obyčejnou večeří, se proměnilo v hluboké přátelství a odhalilo bolestné rodinné tajemství.
Jmenuji se Lenka a celý život jsem bojovala s tím, že naše rodinné oslavy pravidelně narušovali nepozvaní příbuzní. Snažila jsem se najít odvahu a způsob, jak jim dát najevo, že jejich chování není v pořádku, ale místo toho jsem rozpoutala rodinnou bouři. Nakonec jsem musela čelit otázce, co je důležitější: klid v rodině, nebo vlastní hranice.
