Jmenuji se Jakub a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem ztratil Lenku. Po letech jsme se znovu setkali a já pochopil, jak hluboké jsou následky mých rozhodnutí. Tento příběh je o lásce, zradě a o tom, jak těžké je žít s vlastní vinou.
Po letech v zahraničí jsem se vrátila do bytu své sestry Jany a jejího manžela Tomáše. Můj návrat však rozvířil staré křivdy a vyvolal krizi, která hrozí rozvodem. Teď stojím před otázkou, zda jsem opravdu příčinou jejich neštěstí, nebo jen katalyzátorem toho, co už dávno doutnalo.
Jedno sobotní ráno jsem našla pod výcieračkou obálku se svým jménem. Uvnitř bylo jen jedno foto – můj manžel Tomáš s cizím dítětem v náručí. Od té chvíle se mi život obrátil naruby a musela jsem čelit pravdě, kterou jsem nikdy nechtěla znát.
Jmenuji se Ivana a jsem matka dospívajícího syna Filipa, který právě nastoupil na střední školu v Brně. Jeho první týdny byly plné posměšků kvůli oblečení, které jsem mu mohla dovolit koupit. Když se však dva jeho spolužáci objevili s tajemnou krabicí, všechno se změnilo a já musela čelit nejen jejich úmyslům, ale i svým vlastním pochybnostem o tom, jak být dobrou matkou.
Můj tříletý syn Erik se utopil v rybníku za naším domem. V příběhu popisuji bolest, vinu i rozpad rodiny, která se snaží vyrovnat s nenahraditelnou ztrátou. Otevírám otázky rodičovské odpovědnosti, sousedských vztahů a síly komunity v těžkých chvílích.
Jmenuji se Klára Novotná a celý život mě pronásledovala slova mé vlastní matky, která mě po porodu nazvala „obyčejnou“. Dlouhá léta jsem bojovala s pocitem méněcennosti, až jsem se rozhodla vzít svůj osud do vlastních rukou a ukázat všem, že krása není jen otázkou vzhledu. Můj příběh je o bolesti, odvaze a o tom, jak jsem našla sebevědomí navzdory rodinným konfliktům i předsudkům okolí.
Jmenuji se Věra a nikdy bych nevěřila, že obyčejný sobotní nákup v supermarketu se pro mě stane noční můrou. Stačilo pár minut, abych přišla o klid, důstojnost i víru v lidskou slušnost. Přestože jsem celý život byla silná a nezávislá, ten den mě zlomil.
Jednoho deštivého večera jsem zaparkoval své auto na nábřeží Vltavy, aniž bych tušil, jakou lavinu událostí tím spustím. Když mi voda vzala nejen vůz, ale i důvěru mé rodiny, musel jsem čelit nejen úřadům, ale hlavně svému svědomí. Tento příběh je o chybách, které nás mohou stát víc než jen plech a kola.
Jedné deštivé noci jsem jako strážník v malém českém městě zachraňoval jezevce, který uvízl v plotě panelákového dvora. Během zásahu jsem se musel vypořádat nejen s nebezpečím, ale i s nepochopením sousedů a vlastními pochybnostmi o smyslu své práce. Tento zážitek mi navždy změnil pohled na odvahu, soucit i vztahy mezi lidmi.
Jmenuji se Anička a v létě, kdy požár zachvátil naši vesnici na Vysočině, jsem se rozhodla pomoci hasičům, kteří bojovali s ohněm. I když jsem sama přišla o část domova, našla jsem sílu přinést radost těm, kteří riskovali životy pro nás ostatní. Tento příběh je o odvaze, rodinných konfliktech a o tom, jak i malé gesto může změnit svět dospělých.
Jmenuji se Eva a během jediného roku jsem přišla o oba své syny, když byli v péči mé matky. Teď stojím před soudem, kde je moje vlastní máma obviněná z nedbalosti, a já nevím, jestli mám cítit vinu, vztek nebo jen prázdnotu. Příběh o rodinné tragédii, vině a otázkách, na které možná nikdy nenajdu odpověď.
Jednoho letního dne jsem musel čelit největšímu strachu každého rodiče, když jsem viděl svou dceru, jak mizí pod hladinou. Vteřiny se táhly jako věčnost, zatímco jsem bojoval s vlastními démony a rodinnými konflikty, které nás dlouho rozdělovaly. Tento příběh je o odvaze, vině a o tom, jak hluboká může být láska otce k dítěti.
