Jmenuji se Jana a stojím mezi dvěma nejdůležitějšími lidmi svého života – svou matkou a manželem Petrem. Jejich dávný konflikt mě nutí volit strany, i když bych nejraději byla mostem. Každý den mě tíží otázka, zda lze vůbec staré křivdy odpustit a začít znovu.
Ve dvaadvaceti letech jsem náhodou objevil, že nejsem tím, kým jsem si celý život myslel. Jednoduché hledání na internetu mi obrátilo svět vzhůru nohama a donutilo mě čelit pravdě o svém původu. Příběh o hledání vlastní identity, rodinných tajemstvích a odvaze postavit se minulosti.
Když jsem se nastěhoval do svého prvního bytu v Nuslích, netušil jsem, že za zdí objevuji panenku s děsivým vzkazem. Můj život se obrátil naruby, když jsem začal pátrat po minulosti bytu a odhalovat rodinná tajemství, která měla zůstat pohřbená. Strach, napětí a otázky, na které možná nikdy nenajdu odpověď.
Jmenuji se Nora a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní dcera dokáže vyhnat z bytu, který jsem celý život budovala. V příběhu popisuji bolestné rozhodnutí, rodinné konflikty a ztrátu domova, která mě donutila přehodnotit, co vlastně znamená rodina. Otevřeně sdílím své pocity zrady, smutku i naděje, že snad jednou najdeme cestu zpět k sobě.
Jmenuji se Lucie a myslela jsem si, že když si pořídím vlastní byt v Praze, začnu konečně nový klidný život. Místo toho jsem se ocitla v nekonečném kolotoči manipulací a požadavků ze strany sousedky Jitky, která mi postupně začala zasahovat do každého aspektu mého života. Je to příběh o hranicích, odvaze říct ne a o tom, jak těžké je ubránit si vlastní prostor, když vás někdo citově vydírá.
Jmenuji se Jana a jednoho deštivého večera mi manžel Petr oznámil, že má sedmiletého syna z předchozího vztahu, o kterém jsem neměla tušení. Najednou se mi obrátil celý svět naruby a musela jsem se vyrovnat nejen s jeho tajemstvím, ale i s příchodem malého Tomáška do naší domácnosti. Příběh je o bolesti, zradě, ale i hledání odpuštění a nového začátku.
V den kolaudace našeho nového domova jsem musela požádat svou tchyni, aby odešla. Její slova mě zranila a postavila mě proti vlastnímu manželovi. Teď přemýšlím, jestli jsem udělala správnou věc, když jsem se postavila za sebe.
Jmenuji se Hana a letos slavím pětatřicáté narozeniny. Měla to být oslava, která nás všechny znovu spojí, ale místo toho se mi rozpadá rodina pod rukama. Největší bolest mi způsobuje, že vlastní matka nechce, aby se mé dítě účastnilo našeho společného dne.
Jmenuji se Sára a pracuji jako zdravotní sestra v nemocnici v Plzni. Nedávno jsem pečovala o paní Věru, starší ženu s obrovským srdcem a smyslem pro humor, která však byla opuštěná vlastní dcerou. Tato zkušenost mě donutila přemýšlet o rodinných vztazích, vině a o tom, co znamená skutečná blízkost.
Jmenuji se Klára a žiji s manželem Petrem, jeho matkou a dvěma švagry pod jednou střechou v malém domě na okraji Plzně. Přestože jsme tři bratři, jen Petr se stará o jejich stárnoucí matku, což mezi námi všemi vytváří napětí, nepochopení a bolest. Příběh vypráví o tom, jak těžké je nést tíhu odpovědnosti, když ostatní zavírají oči, a jak se člověk může cítit osaměle i mezi nejbližšími.
Jmenuji se Tereza a nikdy bych nevěřila, že se stanu hlavní postavou příběhu, který rozděluje rodinu i přátele. Zamilovala jsem se do otce svého bývalého přítele, což vyvolalo vlnu nepochopení, odsouzení a bolestných konfliktů. Přesto věřím, že každý má právo na vlastní štěstí, i když cesta k němu vede přes trny a slzy.
Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy se mi zhroutil svět – můj syn Adam se narodil bez známek života. V nemocnici v Brně jsme bojovali o jeho první nádech, zatímco rodina i zdravotníci byli na pokraji sil. Dnes, když ho držím v náručí, přemýšlím, co všechno znamená naděje a jak hluboko sahá rodičovská láska.
