Celý život jsem dřel, abychom s Lenkou měli aspoň trochu klidný život. Jednoho večera jsem ale náhodou objevil tajemství, které mi převrátilo svět naruby – Lenka měla miliony na účtu a nikdy mi o tom neřekla. Teď nevím, jestli jí ještě někdy dokážu věřit.
Dnes vám povím o dni, kdy jsem musela překonat vlastní strach a požádat svého zetě, Tomáše, o pomoc. Vždycky jsem se ho trochu bála, protože je uzavřený a málokdy dává najevo emoce. Ale právě ten den se všechno změnilo a já pochopila, že někdy stačí jen udělat první krok.
Jsem Marie, sedmdesátiletá babička, která se snaží najít své místo v rodině své dcery Kláry. Můj zeť Lukáš mi nastavil přísná pravidla návštěv, což mě hluboce ranilo a přivedlo na pokraj zoufalství. V příběhu popisuji, jak jsem se snažila překonat neviditelné bariéry, které mezi námi vznikly, a jaké následky to mělo pro naši rodinu.
Jmenuji se Martin a celý život jsem se snažil být tím správným mužem – pracovitým, spolehlivým, laskavým. Přesto jsem vždy sledoval, jak ženy, které jsem obdivoval, dávají přednost mužům, kteří jim často ubližují nebo je berou na lehkou váhu. V zoufalství jsem se obrátil na svého starého přítele, pana Procházku, abych pochopil, proč je láska tak nespravedlivá.
Letní prázdniny jsem trávila u babičky Nory, která mě vždycky milovala nade vše. Jenže letos se všechno změnilo, protože do našeho života vstoupila druhá babička, Viktorie, a já jsem poprvé pocítila, jak bolestivé může být soupeření o lásku v rodině. To léto mi ukázalo, že i ti nejbližší si někdy navzájem ubližují, aniž by to chtěli.
Jmenuji se Tomáš a nikdy jsem netušil, jak moc mi jeden nečekaný dar převrátí život vzhůru nohama. Můj klidný, osamělý život se proměnil v chaos, když mi sestra přivezla psa, o kterého jsem vůbec nestál. Tohle je příběh o ztrátě svobody, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je přijmout změnu, kterou si člověk nevybral.
Ve čtvrtek jsme se sešli s rodiči a sestrou, abychom rozhodli o osudu babiččina domu. Místo očekávané dohody však vypluly na povrch staré křivdy a nečekaná rozhodnutí. Celý večer mi změnil pohled na rodinu i na to, co znamená domov.
Jmenuji se Alena a nikdy nezapomenu na ten večer, kdy jsem byla pozvána na večeři ke svému bratrovi Petrovi. Místo rodinné pohody mě čekalo setkání s jeho podivným kamarádem, které odhalilo hlubší rodinné napětí a otázky, které si kladu dodnes. Ten večer změnil můj pohled na rodinu i na to, co znamená být vítán.
Jmenuji se Věra a celý život jsem žila v malém městě na Vysočině. Kdysi byl můj dům plný smíchu mého syna Petra a vnoučat – Tomáška, Janičky a Pavlíka. Ale když jsem sepsala svou poslední vůli, teprve tehdy si na mě rodina vzpomněla – a to už bylo příliš pozdě.
Jsem Jana, čtyřicetiosmiletá žena, která už přes dvacet let žije v Praze. Po jedné návštěvě rodného domu na Vysočině jsem se ocitla v konfliktu s rodinou, když mi sestra Zuzana navrhla, abych prodala svůj byt a vrátila se domů. Když se druhý den objevil bratr Martin s košíkem jablek a omluvou, musela jsem se znovu zamyslet nad tím, co pro mě vlastně znamená rodina a domov.
Jmenuji se Jana a můj život se obrátil naruby ve chvíli, kdy můj manžel Petr přivedl domů svého sedmiletého syna, o kterém jsem do té doby neměla ani tušení. Najednou jsem musela čelit nejen jeho minulosti, ale i svým vlastním nejistotám a strachu, že náš vztah už nikdy nebude jako dřív. Vše, co jsem považovala za jisté, se rozpadlo během jednoho večera a já teď stojím na rozcestí, nevědouc, jak dál.
Jednoho deštivého večera mi sestra zavolala s varováním, že se k nám má nastěhovat teta Jana se svým synem Petrem. Máma mi nic nechtěla říct, a já jsem se ocitla v napětí a nejistotě. To, co následovalo, změnilo naši rodinu navždy a donutilo mě přehodnotit, co znamená domov a důvěra.
