Jmenuji se Tereza a můj život se rozpadl v den, kdy mě vlastní rodina odmítla kvůli mé víře. Prošla jsem temnotou samoty, ale modlitba a víra mi daly sílu postavit se znovu na nohy. Dnes vím, že odpuštění je těžké, ale možné – a možná právě v tom je největší zázrak.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem hledala lásku své matky, která pro mě byla spíš cizí paní než rodičem. Po letech ticha a odcizení jsem jí řekla, že ode mě může čekat jen narozeninový dárek – nic víc. V tomto příběhu popisuji, jaké to je vyrůstat bez mateřské lásky a jak těžké je najít v sobě odpuštění.
Jednoho letního večera jsem stál u grilu, když se mi rozpadl celý svět. Můj otec, kdysi hrdina našich rodinných setkání, se propadl do závislosti a já musel najít sílu postavit se nejen jemu, ale i sobě. Tento příběh je o bolesti, odpuštění a odvaze začít znovu.
Jednoho deštivého rána jsem se ocitla před nejtěžším rozhodnutím svého života: mám dát svou maminku do domova pro seniory, nebo se o ni postarat sama? V příběhu popisuji, jak mě víra a modlitba provázely v časech zoufalství, kdy se rodina rozpadala pod tíhou únavy, výčitek a strachu. Sdílím své pochybnosti, vnitřní boje i okamžiky naděje, které mi pomohly najít sílu a pochopit, co znamená skutečná láska a oběť.
Jmenuji se Hana a nikdy bych nevěřila, že jedno rozhodnutí mi převrátí život naruby. Když jsem se rozhodla darovat ledvinu desetiletému Matýskovi, netušila jsem, jak hluboko mě to zasáhne – nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Můj příběh je o odvaze, pochybnostech i o tom, jak tenká je hranice mezi hrdinstvím a zoufalstvím.
Jsem matka dvou synů, Tomáše a Jakuba. Celý život jsem se snažila, aby Tomáš dohnal svého úspěšnějšího bratra, ale moje snaha přinesla víc bolesti než radosti. Dnes se ptám sama sebe, jestli jsem svým tlakem neztratila oba.
Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že se moje manželství stane terčem posměchu na internetu. Když jsem veřejně sdílel fotku se svou ženou Jitkou, spustila se lavina krutých komentářů o jejím vzhledu. Musel jsem se rozhodnout, jestli budu mlčet, nebo se postavím za naši lásku a čest své ženy.
Jsem Alena a nikdy bych nevěřila, že přijde den, kdy budu muset požádat své dvě dcery, aby odešly z našeho domova. Rozpad rodiny mě ničí, ale okolnosti mě donutily udělat rozhodnutí, které mi trhá srdce. V tomto příběhu sdílím bolest, vinu i naději, že snad jednou pochopí, proč jsem to musela udělat.
Jmenuji se Ivana a můj život se změnil v okamžiku, kdy jsem si vzala Petra. Jeho matka mě od začátku odmítala a já jsem se snažila najít cestu, jak s ní vyjít. Příběh je o tom, jak jsem se snažila zachránit rodinné vztahy, i když jsem byla neustále odmítaná.
Jmenuji se Petra a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní manžel opustí v nejtěžší chvíli mého života – když se ukázalo, že naše dvojčata mají autismus. Zůstala jsem sama, bez podpory, v malém bytě na sídlišti v Brně, a musela jsem bojovat nejen s předsudky okolí, ale i s vlastními pochybnostmi. Přesto jsem našla sílu pokračovat a hledat pro své děti lepší budoucnost.
Jmenuji se Klára a už od dětství jsem byla svědkem nekonečných hádek svých rodičů, kteří se nikdy neshodli na ničem, snad kromě toho, že za všechno můžu já. Po jejich rozvodu jsem doufala v klid, ale místo toho se jejich soupeření přesunulo na moji malou dceru Aničku. Každý den bojuji s pocitem viny, únavy a zoufalství, protože jejich spory ničí nejen mě, ale začínají ovlivňovat i mou rodinu.
Jednoho dne jsem se dozvěděla, že máma se vzdala dědictví po babičce ve prospěch své sestry, mé tety. V tu chvíli se mi zhroutil svět, protože jsem v tom domě vyrůstala a doufala, že jednou bude patřit mně a mým dětem. Teď stojím před otázkou, jak se postavit k rodině, která mě zradila, a jak najít nový domov i smysl života.
