Jsem Jana a myslela jsem, že mám všechno – milujícího manžela Adama, krásný byt v Brně a plány na rodinu. Ale po jeho návratu ze služební cesty se všechno změnilo: jeho chování, naše rozhovory i naše sny. Dnes už vím, že některá tajemství jsou silnější než láska, a ptám se sama sebe, jestli jsem mohla něco udělat jinak.
Jmenuji se Gabriela a celý život jsem žila pod pečlivým dohledem své matky Věry. Když jsem se zamilovala do Tomáše, máma se rozhodla, že mě před ním musí ochránit za každou cenu. Její ultimátum mě postavilo před nejtěžší rozhodnutí mého života – zvolit mezi láskou a rodinou.
Jsem Jana a už rok jsem neslyšela ani slovo od své dcery Kláry. Každý den žiju v nejistotě, co se s ní děje, a přemýšlím, kde jsem udělala chybu. Tenhle příběh je o bolesti, vině a nekonečné naději, že se jednou znovu ozve.
Jmenuji se Eva a po tragické smrti mého manžela jsem sama vychovávala syna Tomáše. Věřila jsem, že když mu dám všechno, co mám, vyroste z něj slušný a vděčný muž. Ale když si přivedl domů svou ženu Lucii, začaly se v naší rodině odehrávat konflikty, které mě donutily přehodnotit celý svůj život.
Ve svých padesáti jsem zjistila, že některé věci je lepší neříkat ani těm nejbližším. Sdílím příběh o tom, jak mě otevřenost stála vztahy, důvěru i klid v rodině. Přemýšlím, zda je mlčení opravdu zlaté, nebo jen cestou k samotě.
Jmenuji se Petr Novotný a před rokem jsem přišel o svou desetiletou dceru Aničku při tragické autonehodě v našem malém městě na Vysočině. Viníkem byl sousedův syn, Martin, kterého jsem znal od jeho dětství. Můj příběh je o bolesti, nenávisti, ale i o tom, jak těžké je najít v sobě sílu odpustit.
Jsem Marie, matka tří dětí a babička pěti vnoučat. Celý život jsem se obětovala pro rodinu, ale teď, když jsem stará, zůstala jsem sama. Přemýšlím, kde se stala chyba a proč je samota ve stáří tak krutá.
Jmenuji se Jakub a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem ztratil Lenku. Po letech jsme se znovu setkali a já pochopil, jak hluboké jsou následky mých rozhodnutí. Tento příběh je o lásce, zradě a o tom, jak těžké je žít s vlastní vinou.
Jmenuji se Alena a po třiceti letech manželství jsem si uvědomila, že už dál nemůžu žít jen pro druhé. Vždycky jsem byla tou, která držela rodinu pohromadě, ale někde cestou jsem ztratila samu sebe. Teď stojím na prahu nové životní etapy a ptám se sama sebe, jestli mám právo hledat štěstí i pro sebe.
Jmenuji se Eliška a celý život jsem žila pro druhé, až jsem zapomněla žít pro sebe. Vdala jsem se mladá, ne z lásky, ale z povinnosti, a když mě po letech manžel opustil, zůstala jsem sama a ztracená. Teď hledám odpověď na otázku, jestli ještě někdy najdu smysl a štěstí.
Jednoho deštivého odpoledne mi zazvonil telefon a hlas, který jsem nečekala, mě pozval na čaj. Byla to moje bývalá tchyně, paní Novotná, se kterou jsem se po rozvodu s jejím synem téměř nevídala. Její pozvání mě zaskočilo a vyvolalo ve mně vlnu emocí, které jsem dlouho potlačovala.
Jmenuji se Tomáš a v padesáti čtyřech letech jsem se rozhodl zůstat sám, i když mi okolí neustále radí, abych si našel novou ženu. Po bolestivém rozvodu a letech samoty jsem si uvědomil, že klid a svoboda mají pro mě větší hodnotu než společenské očekávání. Nedávná návštěva mého kamaráda Petra mě přiměla znovu přemýšlet o lásce, věku a o tom, co vlastně znamená být šťastný.
