Jmenuji se Karel a po rozvodu s manželkou Norou se mi život obrátil naruby. Moje dvě dcery, Ema a Ela, se mi začaly vzdalovat a já nevím, jak k nim znovu najít cestu. Každý den bojuji s pocitem viny, osamělosti a otázkou, jestli je možné být dobrým otcem, když už nejsem součástí jejich každodenního života.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy se mi narodila dcera Markétka – dítě, které v očích nosilo staletou moudrost. Její pohledy a gesta připomínaly mého zesnulého dědečka, což v naší rodině otevřelo staré rány i nevyřčená tajemství. Příběh o tom, jak jeden malý človíček dokázal změnit celý náš pohled na minulost i budoucnost.
Jmenuji se Klára Novotná a celý život mě pronásledovala slova mé vlastní matky, která mě po porodu nazvala „obyčejnou“. Dlouhá léta jsem bojovala s pocitem méněcennosti, až jsem se rozhodla vzít svůj osud do vlastních rukou a ukázat všem, že krása není jen otázkou vzhledu. Můj příběh je o bolesti, odvaze a o tom, jak jsem našla sebevědomí navzdory rodinným konfliktům i předsudkům okolí.
Jmenuji se Eva a během jediného roku jsem přišla o oba své syny, když byli v péči mé matky. Teď stojím před soudem, kde je moje vlastní máma obviněná z nedbalosti, a já nevím, jestli mám cítit vinu, vztek nebo jen prázdnotu. Příběh o rodinné tragédii, vině a otázkách, na které možná nikdy nenajdu odpověď.
Jednoho letního dne jsem musel čelit největšímu strachu každého rodiče, když jsem viděl svou dceru, jak mizí pod hladinou. Vteřiny se táhly jako věčnost, zatímco jsem bojoval s vlastními démony a rodinnými konflikty, které nás dlouho rozdělovaly. Tento příběh je o odvaze, vině a o tom, jak hluboká může být láska otce k dítěti.
Jmenuji se Ivana a ve 38 letech jsem se konečně stala matkou. Můj syn Matěj je pro mě vším, ale čím víc roste, tím víc si uvědomuji, že ho rozmazlujeme. Každý den bojuji sama se sebou i s manželem, abychom mu dali lásku, ale zároveň ho naučili pokory – a někdy mám pocit, že prohrávám na všech frontách.
Jsem Marie, 68 let, a právě mě moje dcera vyhodila z bytu po hrozné hádce. V zoufalství jsem narazila na její deník a zjistila něco, co mi obrátilo život naruby. Teď přemýšlím, jestli jsme si navzájem opravdu rozuměly – a jestli je ještě šance to napravit.
Vždycky jsem si představovala dokonalý život v krásném domě s usměvavou rodinou. Místo toho jsem skončila v rozpadajícím se domě na okraji Prahy s dcerou, která mi každý den obrací život vzhůru nohama. Přesto jsem právě díky těmto nečekaným zkouškám našla skutečné štěstí a lásku.
Nikdy bych nevěřila, že po třiceti letech manželství mě může potkat taková zrada. Všechno začalo nenápadně – novým parfémem, který můj muž nikdy předtím nepoužíval. Teď stojím před rozhodnutím, jestli bojovat za to, co jsme spolu vybudovali, nebo se pustit do neznáma.
Před pěti lety si moji tchán a tchyně půjčili velkou částku peněz. Teď, když se situace znovu otevírá, můj muž navrhuje dluh odpustit, ale moje máma trvá na tom, abychom jim připomněli, co nám dluží. V tom všem se snažím najít správnou cestu mezi loajalitou k rodině a vlastním pocitem spravedlnosti.
Všechno začalo jedním zoufalým telefonátem, kdy jsem poprosil svého tchána o finanční pomoc. Od té chvíle se náš vztah změnil a já se začal cítit jako vetřelec ve vlastní rodině. Teď se ptám sám sebe, jestli jsem měl raději zkrachovat, než přijmout jeho peníze.
Jmenuji se Klára a nikdy bych nevěřila, jak těžké je stát mezi dvěma rodinami. Když jsem si vzala Petra, přijala jsem i jeho nemocnou maminku, paní Věru. Ale když se její stav zhoršil, musela jsem najít rovnováhu mezi péčí o ni a očekáváními své vlastní maminky, paní Jany.
