Jmenuji se Alena a celý život jsem bojovala za svého syna Tomáše, kterého jsem vychovávala sama poté, co nás jeho otec opustil. Nyní, když je dospělý a má vlastní rodinu, mě obvinil, že jsem mu ji zničila – jen proto, že jsem jeho ženě Lucii řekla, ať umyje nádobí. Tato událost otevřela staré rány a ukázala, jak hluboko sahají naše rodinné konflikty.
Vždycky jsem si myslela, že rodina drží při sobě, ale jedno rozhodnutí mojí mámy mi obrátilo svět naruby. Když dala dárky, které jsem koupila svým dětem, mé sestře a jejím dětem, cítila jsem se zrazená a bezmocná. Tato událost rozvířila staré rány a přinutila mě přehodnotit, co pro mě rodina vlastně znamená.
Když mi můj syn Jakub oznámil, že nejsem zvána na jeho svatbu, zhroutil se mi svět. Vzpomínám na roky, kdy jsem ho sama vychovávala a snažila se mu dát vše, co potřeboval, i když jsem přitom ztratila sama sebe. Teď stojím před otázkou, jestli jsem byla opravdu dobrou matkou, a hledám sílu odpustit sobě i jemu.
Jmenuji se Anna a nikdy bych nevěřila, že ve dvaapadesáti letech budu stát uprostřed rodinné bouře, kterou rozpoutala má vlastní dcera. Po letech dřiny, kdy jsem sama vychovávala Kláru, mě obvinila z něčeho, co bych jí nikdy neudělala. Tento příběh je o bolesti, nedorozumění a o tom, jak těžké je znovu najít cestu k člověku, kterého milujete nejvíc na světě.
Jmenuji se Eva Novotná a právě jsem zjistila, že můj manžel Petr má už několik měsíců poměr. Naše dvě děti, Tereza a Matěj, jsou uprostřed našeho rodinného rozkladu a já nevím, jestli mám zasáhnout a chránit je, nebo jim dovolit, aby si samy utvořily názor. Každý den bojuji s pocitem viny, strachu a bezmoci, zatímco se naše rodina rozpadá před očima.
Jednoho deštivého večera mi soused přinesl květiny a čokoládu. Můj muž Marek to zjistil a rozhořela se mezi námi hádka, která odhalila hluboké trhliny v našem vztahu. Teď stojím před otázkou, jestli obyčejná laskavost může být začátkem konce dlouholetého manželství.
Jmenuji se Alena a posledních sedm let sleduji, jak se můj syn Tomáš vzdaluje. Jeho žena Jana mě přehlíží a já mám pocit, že už do jejich života nepatřím. Snažím se najít cestu zpět, ale čím víc se snažím, tím víc se propadám do samoty.
Můj příběh začíná v okamžiku, kdy se můj osmdesátiletý nevlastní otec František ocitá na rozcestí mezi samostatností a nutností přijmout pomoc. Bojuji s jeho tvrdohlavostí i vlastními výčitkami, zatímco se snažím najít způsob, jak mu být oporou, aniž bych ho připravila o důstojnost. Vše se odehrává na pozadí rodinných konfliktů, nevyřčených křivd a každodenních starostí, které zná snad každý z nás.
Jmenuji se Tereza a celý život žiju ve stínu svého bratra. On dostal byt, já jen příkazy a zákazy. Teď stojím před rozhodnutím: buď zůstanu v domě, kde mě nikdo neposlouchá, nebo půjdu vlastní cestou, i když to znamená začít úplně od nuly.
Jsem Marie a sleduji, jak se můj syn Tomáš mění pod tlakem své ženy. Všechno začalo nenápadně, ale teď mám pocit, že ho ztrácím. Sdílím svůj příběh, protože nevím, jestli mám zasáhnout, nebo mlčet.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se jednoho dne ocitnu v situaci, kdy na mě můj vlastní syn bude křičet kvůli tomu, že prý jsem příliš důvěřivá. Všechno začalo jedním telefonátem a skončilo hádkou, která roztrhla naši rodinu na kusy. Teď stojím před otázkou, jestli jsem opravdu tak naivní, nebo jestli je problém někde úplně jinde.
Přijala jsem do svého bytu sestřenici v nouzi, protože jsem věřila, že rodina je nade vše. Po několika měsících jsem zjistila, že mě okrádá, a musela jsem čelit nejen její zradě, ale i vlastní naivitě. Teď přemýšlím, jestli je možné znovu někomu věřit a kde leží hranice mezi pomocí a sebeobranou.
