Jednoho rána jsem nechala Martinu na stole vzkaz a odjela do Brna, abych unikla každodenní rutině a pocitu, že jsem jen služka a matka. V příběhu popisuji svůj vnitřní boj, samotu i následné rodinné drama, které mě donutilo přehodnotit celý svůj život. Nakonec stojím před otázkou, zda lze najít rovnováhu mezi mateřstvím, partnerským vztahem a vlastním štěstím.
Jsem Jana a celý život jsem věřila, že láska dokáže překonat i ty nejhlubší propasti. Když jsem přijala dceru svého muže za vlastní, myslela jsem, že jsme opravdová rodina. Ale její zrada mi ukázala, že minulost se někdy nedá přepsat, a já teď hledám odpověď, jestli je možné skutečně milovat dítě, které není vaše.
Jmenuji se Ivana a před půl rokem se ke mně nastěhovala moje stará maminka po mrtvici. Každý den bojuji s pocitem viny, únavy i vzteku, protože se mi obrátil život naruby a naše vztahy jsou napjatější než kdy dřív. Hledám cestu, jak neztratit samu sebe a přitom být dobrou dcerou.
Jmenuji se Iva a vyrůstala jsem v Praze pod dohledem své matky, která mě svou láskou často dusila. Vyprávím o naší největší hádce, útěku z domova a cestě ke smíření, během které jsem konečně našla svůj hlas a máma se naučila pustit. Chtěla jsem jen, aby mě viděla jako dospělou ženu, ne jako dítě, které je třeba pořád chránit.
Jmenuji se Nora a myslela jsem si, že svatba v šedesáti bude splněným snem. Místo toho jsem se ocitla v bouři rodinných konfliktů, osamělosti a zklamání. Sdílím svůj příběh, abych se zeptala: je pozdní láska opravdu šancí na nový začátek, nebo jen iluzí?
Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, že jednoho dne budu stát před dveřmi svého bytu a přemýšlet, jestli mám vůbec zazvonit. Moje dcera Jana byla vždy moje nejlepší kamarádka, ale od chvíle, kdy se provdala za Petra, se mezi nás vkradla tichá propast. Dnes vám vyprávím o tom, jak jsem přišla o vlastní dítě – a jak těžké je najít odvahu bojovat o vztah, který se zdá být ztracený.
Jmenuji se Tereza a v sedmnácti jsem se stala mámou. V tomto příběhu vás provedu bouřlivými roky, které následovaly: hádkami doma, ztrátou přátelství a hledáním sama sebe mezi plenkami a dospělými povinnostmi. Je to upřímné vyprávění o lásce, selhání a naději ve světě, který na mladé matky není připravený.
Jmenuji se Ivana a po odchodu mého manžela jsem zůstala sama s malou dcerou a pocitem viny, který mě dusí každý den. Bojuji s prací, péčí o Ninu a vlastními strachy, zatímco se snažím být dobrou matkou. Nejvíc mě bolí, když mi dcera vyčte, že jsme si cizí – tehdy se ptám sama sebe, kde jsem udělala chybu.
Moje jméno je Lucie a byla jsem baletkou, dokud mi život nezměnila mrtvice. V nemocnici jsem musela bojovat nejen s vlastním tělem, ale i s rozpadlou rodinou a strachem z budoucnosti. Přesto jsem v sobě našla sílu znovu důvěřovat, odpustit a objevit nový smysl života.
Jmenuji se Jana a s manželem Petrem jsme vždy snili o malém domku na Šumavě, kde bychom mohli najít klid. Místo toho jsme roky žili v Praze, obklopeni neustálými požadavky našich rodin, které nás vysávaly emocionálně i finančně. Nakonec jsme museli udělat těžké rozhodnutí, které změnilo náš život – a možná i vztahy v celé rodině.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že se můj život během jednoho odpoledne obrátí vzhůru nohama. Můj partner Tomáš mě veřejně obvinil z nevěry a odmítl našeho syna, což roztrhalo naši rodinu i mé srdce. Rozhodla jsem se, že pravdu odhalím před celou rodinou na letním grilování, kde už nic nezůstalo skryté.
Celý život jsem dřela, abych si splnila sen o vlastním domě. Když jsem konečně dosáhla cíle, vrátil se do mého života bývalý manžel, který kdysi všechno zničil. Teď stojím před rozhodnutím, které může změnit nejen můj život, ale i život mé dcery.
