Jednoho večera jsem náhodou zaslechla, jak moje nejlepší kamarádka Lucie pomlouvá moji rodinu. V ten moment se mi zhroutil svět a musela jsem se rozhodnout, jestli jí odpustím, nebo se za sebe a svou rodinu postavím. Tento příběh je o zradě, bolesti a odvaze čelit pravdě, i když bolí.
Jmenuji se Jaroslav a celý život jsem snil o tom, že svým dětem, Martinovi a Evě, zanechám něco hodnotného. Když jsem Evě dovolil bydlet v bytě na Vinohradech, netušil jsem, jak moc tahle rozhodnutí otřesou naší rodinou. Toto je příběh o důvěře, zklamání a o tom, co to vlastně znamená být rodičem.
Myslela jsem si, že bydlení s mojí sestřenicí Lenkou bude dobrodružství, které nám oběma usnadní život. Místo toho jsem se ocitla v nekonečných hádkách, finančních problémech a musela jsem čelit otázce, co pro mě vlastně rodina znamená. Tento příběh je o tom, jak snadno se může důvěra mezi blízkými rozpadnout a jak těžké je najít cestu zpět.
Jsem Marie a vyprávím o tom, jak mě bolestivě zasáhla neschopnost mé snachy vařit, což narušilo mou představu o rodinném štěstí mého syna. Moje snaha zasahovat do jejich života vedla k napětí, hádkám a nakonec k osamělosti, která mě donutila přehodnotit své postoje. Nakonec si kladu otázku, zda mám vůbec právo takto zasahovat do života svého syna a jeho rodiny.
Na vlastní kůži jsem zažila, jaké to je být outsiderem ve vlastní rodině, když mě nepozvali na sestřinu svatbu, ale později chtěli využít můj byt pro oslavu. V tomto příběhu popisuji svůj vnitřní boj mezi touhou po uznání a potřebou chránit své hranice. Přemýšlím, zda je možné znovu vybudovat důvěru, která už byla jednou pošlapána.
Můj život se obrátil vzhůru nohama, když tchyně rozhodla, že její nejmladší syn musí bydlet u nás. Musela jsem čelit nejen jejím očekáváním, ale i vlastnímu strachu, že ztratím domov a manželství. Je to příběh o tom, jak těžké je postavit se rodině a říct ‚ne‘, když jde o vlastní štěstí.
Jmenuji se Anna, je mi pětašedesát let a celý život jsem obětovala svým dětem. Teď, když jsem zestárla, žiji u syna a jeho ženy, ale připadám si jako přítěž. Můj příběh je o tom, jak se člověk může stát cizincem ve vlastním domě a jak bolí, když jsou mateřské oběti přehlíženy.
Jedna štědrovečerní večeře, jeden nešťastný dárek a rok mlčení. Vyprávím, jak drobnost dokáže otevřít staré rány a navždy změnit vztahy v rodině. Kolik toho vlastně víme o těch, které milujeme?
Můj manžel začal mizet o víkendech pod záminkou rybaření. Postupně jsem odhalovala pravdu, která mě zlomila, ale zároveň mi otevřela oči. Příběh o zradě, odvaze a hledání vlastní hodnoty v české realitě.
Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že mě jeden byt a jeho majitel dokážou dohnat na samé dno. Když mi paní Novotná odmítla vrátit kauci kvůli smyšlené šmouze na zrcadle, něco ve mně prasklo. Ten den jsem popadl palici a rozhodl se, že tentokrát neodejdu tiše.
V pátek jsem poprosila svou tchyni Martu, aby pohlídala naše děti, ale její odmítnutí odhalilo hluboké trhliny v naší rodině. Musela jsem čelit pravdě o svém manželovi Petrovi a jeho vztahu k matce. Tento příběh je o zklamání, odvaze a o tom, jak rodinná pouta mohou být zároveň břemenem i záchranou.
V den, kdy jsem připravovala manželovi Jaroslavovi šedesátiny, jsem zjistila, že má už šestnáct let druhou rodinu a syna, o kterém jsem neměla tušení. Můj svět se zhroutil během jediné oslavy, kde se pravda ukázala v celé své syrovosti. Teď stojím na prahu nové životní kapitoly a přemýšlím, co vlastně znamená důvěra a jestli je možné začít znovu.
