Sedím v kavárně naproti své dávné kamarádce a v hlavě mi víří otázky, které si už dlouho kladu. Život mě naučil, že nejtěžší rány často přicházejí od těch, od kterých bychom to čekali nejméně – od vlastní rodiny. Dnes vám vyprávím svůj příběh o tom, jak jsem se ocitla na dně a jak mi bohatá tchyně odmítla podat pomocnou ruku.
Můj otec neustále znevažuje mého manžela za to, že nám nedokáže zajistit luxusní život. Často si dělá legraci: «Pořád žijete od výplaty k výplatě, nebo už jste konečně vyhráli v loterii?» Zdá se, že si neuvědomuje, že sotva vycházíme. Můj manžel je jediným živitelem rodiny a naše dcera, Anička, má dětskou mozkovou obrnu, což vyžaduje nepřetržitou péči.
Můj syn, Petr, nedávno vyjádřil svou frustraci nad mou neschopností poskytnout finanční podporu. Rodina jeho manželky, bohatá a vždy připravená pomoci, jen zdůrazňuje mé nedostatky. Jako důchodce, který pracoval celý život v továrně a měl Petra později v životě, se potýkám s pocity nedostatečnosti a lítosti.
