Jmenuji se Klára a po svatbě mé sestry Anny se náš domov změnil k nepoznání. Babička se k nám nastěhovala a já jsem zůstala s rodiči sama, zatímco Anna začala nový život. Každý den byl plný napětí, nevyřčených výčitek a otázek, co vlastně komu dlužíme.
Celý život jsem žila v domnění, že můj otec neexistuje. Když jsem zjistila pravdu a zdědila po něm byt, máma začala požadovat polovinu. Teď stojím před otázkou, komu vlastně patří moje minulost i budoucnost.
Od osmnácti jsem musela platit tátovi nájem za svůj vlastní pokoj. Teď, když je starý a nemá peníze, očekává, že se o něj postarám. V tomhle příběhu přemýšlím, co pro mě znamená rodina, povinnost a odpuštění v české realitě.
Můj manžel Pavel mi po deseti letech manželství oznámil, že chce zpět všechny peníze, které za tu dobu utratil na naši domácnost. Cítila jsem se zrazená, ponížená a ztracená, protože jsem kvůli rodině obětovala svou kariéru. Toto je příběh o tom, jak jsem bojovala o svou důstojnost a rodinu, když se nám pod rukama rozpadaly základy.
Jmenuji se Marie a nikdy bych nevěřila, že se moje kuchyně stane bitevním polem. Když si můj syn Michal přivedl domů svou ženu Katku, která trvala na rovnosti v domácnosti, začaly se drolit základy všeho, co jsem považovala za samozřejmé. V tomto příběhu popisuji, jak jsme se jako rodina museli naučit žít s novými hodnotami a hledat cestu k sobě navzájem.
V den svých šedesátých narozenin jsem si splnila dávný sen o velké oslavě, ale netušila jsem, jakou cenu za to zaplatím. Konflikt s mým synem Petrem a jeho ženou Lucií kvůli úsporám rozvířil staré rány a přinutil mě přemýšlet, co je v rodině opravdu důležité. Teď stojím před zrcadlem a ptám se sama sebe, jestli radost z jednoho večera stála za ztrátu klidu v rodině.
Jednoho deštivého večera jsem v malé hospůdce na Žižkově zahlédl paní Květu, jak sedí sama u stolu a tiše si míchá polévku. Přisedl jsem si k ní, aniž bych tušil, že tím začíná příběh, který mi převrátí život naruby. Naše nečekané přátelství odhalilo hluboké rány osamělosti, ale také sílu lidské blízkosti.
V nejparnějším dni léta jsem zkolabovala a poznala, jak moc se má rodina změnila. Děti mi sice zachránily život, ale jejich péče byla plná skrytých úmyslů. O týden později jsem sama navštívila notáře, abych změnila závěť, a přemýšlela, co vlastně znamená opravdová rodinná láska.
Jmenuji se Alena a před deseti lety si můj syn Tomáš vzal Lucii, ženu s malou dcerkou z předchozího vztahu. Nikdy mě nepozvali na jejich svatbu, přesto ode mě teď očekávají, že jim přenechám svůj byt. Toto je můj příběh o bolesti, nepochopení a dvojích standardech v české rodině.
Celý život jsem dřela jako samoživitelka, abych svému synovi Tomášovi zajistila lepší budoucnost. Když jsem si konečně splnila svůj sen a uspořádala velkolepé šedesátiny, místo radosti přišlo odsouzení a rozkol v rodině. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem měla právo myslet jednou na sebe.
Jmenuji se Ivana a můj život se obrátil naruby, když jsem musela volit mezi štěstím své rodiny a dluhy tchyně. Zatímco jsem se snažila zachránit rodinu před finančním krachem, ztrácela jsem čas se svým synem. Tato zpověď je mým voláním po pochopení a otázkou, kde končí oběť pro cizí rodinu a začíná ochrana té vlastní.
Jmenuji se Petr a po smrti své ženy jsem zůstal sám se dvěma dětmi. Když jsem konečně našel odvahu znovu milovat, všechno se zhroutilo kvůli jedné neuvážené větě mé snoubenky. Teď stojím před rozhodnutím, které změní život nejen mně, ale i mým dětem.
