Jednoho deštivého večera v Praze, když můj syn Tomáš opět žádá o peníze, začínám pochybovat o svých rozhodnutích jako matka. Každý náš rozhovor nás od sebe vzdaluje a láska, kterou jsem mu chtěla dát, se mění v břemeno. Tato zpověď je o hranicích mezi pomocí a škodou, o vině, strachu a naději, že ještě není pozdě něco změnit.
Jmenuji se Alena a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života: mám pomoci své dceři, která se trápí v nešťastném manželství s mužem, jenž odmítá pracovat? Každý den sleduji, jak se moje dcera Lucie vyčerpává, zatímco její manžel Tomáš tráví dny na gauči a občas si přivydělá brigádou. V srdci mě svírá bolest a vztek, protože vím, že pokud Lucii nepomůžu, může přijít o všechno, ale zároveň nechci podporovat její životní chybu.
Jmenuji se Ivana a nikdy nezapomenu na den, kdy mi sousedka před obchodem řekla, že moje babička už tři dny nejedla. Ten okamžik ve mně spustil lavinu pochybností, výčitek a starých rodinných bolestí. Toto je příběh o tom, jak jsem se mezi prací, rodinnými hádkami a vlastními strachy snažila zachránit to, co z naší rodiny zbylo.
Jmenuji se Klára a sleduji, jak moje mladší sestra Lucie propadá do sítí neznámého muže, který ji manipuluje a tahá z ní peníze. Zoufale se snažím najít způsob, jak jí otevřít oči, zatímco naše máma bojuje s nemocí a rodina se rozpadá pod tíhou nedůvěry a strachu. Příběh o lásce, zradě a odvaze postavit se pravdě, i když to znamená ztratit někoho blízkého.
Jednoho dne mě sousedka obvinila, že nechávám babičku hladovět. Všechno se začalo hroutit, když mi bratr přivezl babičku na hlídání, protože chtěl jet s rodinou k moři. V příběhu odhaluji bolestivé rodinné tajemství, vinu i lásku, která nás všechny svazuje.
Jmenuji se Jana Novotná, jsem matka tří dětí z pražského Jižního Města. V předvánočním čase mě zoufalství dohnalo k činu, na který nikdy nezapomenu. Co následovalo, změnilo nejen můj život, ale i pohled na svět kolem mě.
Jmenuji se Naďa a po šedesáti letech života jsem byla vyhozena z mé milované chaty u Máchova jezera. Zrada souseda, kterému jsem věřila jako vlastnímu bratrovi, mě dohnala na pokraj zoufalství a přinutila mě bojovat o spravedlnost. Můj příběh je o ztrátě domova, zklamání a odhodlání postavit se nespravedlnosti tváří v tvář.
Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že mě jeden byt a jeho majitel dokážou dohnat na samé dno. Když mi paní Novotná odmítla vrátit kauci kvůli smyšlené šmouze na zrcadle, něco ve mně prasklo. Ten den jsem popadl palici a rozhodl se, že tentokrát neodejdu tiše.
Jmenuji se Marta a už půl roku žijeme v domě, kde chybí smích a přítomnost mé tchyně, paní Jany. Každý den cítím bolest svých dětí, kteří nechápou, proč jejich babička najednou zmizela z jejich života. Tohle je příběh o tom, jak mlčení a nevyřčené křivdy dokážou rozbít rodinnou pohodu.
Můj život se obrátil vzhůru nohama, když jsem zjistila, že můj bratr zneužil peníze určené na péči o našeho otce. Všichni jsme obětovali domov i jistoty, abychom otci zajistili důstojné stáří, ale zrada přišla z nejbližší rodiny. V této zpovědi odhaluji, jak se důvěra může rozpadnout a co to znamená pro rodinné vztahy v Česku.
Od dětství jsem vedla dceru k tomu, aby si zajistila lepší život, než jsem měla já. Když se provdala za bohatého, ale chladného muže, myslela jsem, že je konečně v bezpečí. Teď chce všechno zahodit a já se bojím, že přijde o jedinou šanci na štěstí, kterou kdy dostane.
Celý život jsem se snažila být nejlepší matkou pro svou dceru, ale když jsem odešla do důchodu a už jí nemohla finančně pomáhat, obrátila se ke mně zády. Ztratila jsem nejen ji, ale i možnost vídat svého vnuka. Teď přemýšlím, jestli jsem někde neudělala chybu, nebo jestli je dnešní svět opravdu tak krutý.
