Jmenuji se Marie a celý život jsem bojovala o to, abych měla dítě. Když se mi narodila dcera Eva, byla jsem už ve věku, kdy většina žen plánuje vnoučata. Teď, když jsem vdova a žiju z důchodu, mi Eva vyčítá, že jí nemohu pomáhat tak jako její bohatí tchán a tchyně.
Jmenuji se Eva Novotná a právě jsem zjistila, že můj manžel Petr má už několik měsíců poměr. Naše dvě děti, Tereza a Matěj, jsou uprostřed našeho rodinného rozkladu a já nevím, jestli mám zasáhnout a chránit je, nebo jim dovolit, aby si samy utvořily názor. Každý den bojuji s pocitem viny, strachu a bezmoci, zatímco se naše rodina rozpadá před očima.
Vyrůstala jsem v rodině, kde ženy byly dokonalé hospodyňky a muži se o domácnost nestarali. Když mi syn řekl, že uklízení je ženská práce, pocítila jsem vztek i smutek a začala přehodnocovat svůj život. Příběh o tlaku být dokonalou ženou, rodinných stereotypech a hledání vlastní hodnoty.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se moje rodina rozpadne kvůli jednomu bytu. Můj syn Tomáš a jeho žena Klára se k nám nastěhovali v těžké životní situaci, ale teď odmítají odejít, i když jsme jim byt půjčili jen na rok. Každý den je pro mě boj mezi láskou k vlastnímu dítěti a pocitem zrady, který mě ničí.
Celý život jsem žila pro svou rodinu, ale když jsem se rozhodla konečně myslet na sebe, všechno se obrátilo naruby. Můj syn Jakub a jeho žena Petra mě požádali o pomoc, ale místo vděku jsem se ocitla v pasti očekávání a nevděku. Teď přemýšlím, kde je hranice mezi pomocí a obětováním sebe sama.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že jeden okamžik na fotbalovém hřišti změní celý můj život. Můj dvouletý syn Matýsek vběhl během zápasu mezi hráče a já, bez přemýšlení, jsem se za ním rozběhla. To, co následovalo, mi převrátilo život naruby a donutilo mě přemýšlet o tom, jak snadno se může stát terčem veřejného soudu.
Jmenuji se Tomáš a nikdy jsem si nemyslel, že budu otcem, natož otcem malého kluka s autismem, kterého všichni odmítli. Můj příběh je o boji s předsudky, vnitřním strachem a o tom, jak láska dokáže překonat i ty největší překážky. Společně s Honzíkem jsme se museli postavit nejen společnosti, ale i vlastním pochybnostem.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, jak moc může obyčejná věta změnit život dítěte i celé rodiny. Když jsem zjistila, že můj syn Matěj ublížil spolužačce kvůli jejímu vzhledu, musela jsem se postavit nejen jeho chování, ale i vlastním pochybnostem o tom, jak vychovávám své děti. Tento příběh je o tom, jak jsme společně hledali cestu k empatii a pochopení.
Jsem Petr, čtyřicetiletý ovdovělý otec čtyř dětí. Jednoho večera jsem musel učinit rozhodnutí, které mi obrátilo život naruby a postavilo mě před soud. Teď se ptám sám sebe, kde je hranice mezi lidskou chybou a skutečným selháním.
Jmenuji se Petra a nikdy bych nevěřila, že se naše rodina rozpadne kvůli tomu, kolik dětí má moje sestra. Všechno začalo jedním výbušným rozhovorem, který změnil naše vztahy navždy. Teď stojím před otázkou, jestli jsme měli právo zasahovat do sestřina života, nebo jestli jsme ji jen ztratili kvůli vlastní pýše.
Večer, kdy jsem se vrátila domů pozdě z práce a našla své děti hladové a zklamané, mi navždy změnil pohled na mateřství. V příběhu popisuji svůj boj o přežití, vinu i lásku, která mě drží nad vodou. Otevřeně sdílím své pochybnosti a bolest, ale i naději, že jednou mé děti pochopí, proč jsem musela tolik obětovat.
Jmenuji se Natálie a celý život jsem bojovala s tím, že mě otec opustil hned po mém narození. Máma se snažila být silná, ale její bolest a únava nás nakonec rozdělily. Teď, když jsme si cizí, přemýšlím, jestli vůbec někdy najdeme cestu zpátky k sobě.
