Jsem Marie, bývalá učitelka z malého města, a moje dcera Klára se za mě stydí, protože jí nemohu finančně pomáhat jako její bohatá tchyně. V tomto příběhu popisuji bolest, kterou cítím, když vidím, jak se mezi námi vzdaluje propast nepochopení a studu. Hledám cestu zpět k sobě i ke své dceři, abychom obě našly ztracenou důstojnost a lásku.
Jsem Jana a můj život se obrátil vzhůru nohama, když jsem po mateřské našla práci na částečný úvazek. Můj manžel Petr se nejdřív radoval, ale brzy přišly požadavky, které mě zaskočily a zranily. Musela jsem se rozhodnout, jestli budu dál ustupovat, nebo se konečně postavím za sebe a naše dítě.
Jsem Jana a celý život jsem se cítila v rodině jako outsider, protože jsem dosáhla víc než ostatní. Teď po mně švagrová chce, abych jí darovala svůj byt, a máma mě do toho tlačí. Bojuju s pocitem viny i vzteku a nevím, jestli mám právo myslet na sebe.
Jsem Jana a právě stojím v kuchyni našeho starého domu, kde mi sestra Lucie dává ultimátum: buď dům prodáme, nebo už nejsme rodina. Všechny vzpomínky na dětství se mi v tu chvíli proměnily v bolestný boj o minulost i budoucnost. Tento příběh je o tom, jak nás dědictví může spojit, ale i navždy rozdělit.
Jmenuji se Alena a narození mých dvojčat, Tomáše a Kláry, obrátilo můj život i naši vesnici naruby. Jejich rozdílnost odhalila hluboko zakořeněné předsudky a rozdmýchala bolestivé konflikty s manželem i rodiči. Můj příběh je o boji za pravdu, odvaze a mateřské lásce, která nezná hranic.
V jediném roce jsem se stala matkou tří dětí, každého v jiném měsíci, a zůstala jsem na všechno sama. Popisuji, jaké to je být samoživitelkou v Česku, čelit odsouzení rodiny a nedostatku podpory. Je to příběh o strachu, lásce a síle, o které jsem netušila, že ji v sobě mám.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy se můj syn Tomáš přestal ozývat. Každý den jsem čekala na jeho zprávu, ale jeho nová přítelkyně ho přesvědčila, že je čas ‚přestřihnout pupeční šňůru‘. Toto je příběh bolesti, zloby i naděje, která mě stále neopouští.
Jmenuji se Alena a po rozvodu mé dcery Lenky se její život i s malou vnučkou obrátil vzhůru nohama. Přijala jsem je zpět do svého bytu s nadějí, že jim pomohu postavit se na nohy, ale postupně jsem zjistila, že jsem pro ně jen neviditelnou služkou. Teď stojím na rozcestí a ptám se sama sebe, kde končí mateřská láska a začíná ztráta vlastní identity.
Na vlastní svatbě jsem se rozhodla prolomit mlčení a odhalit pravdu, kterou jsem roky skrývala před celou rodinou. Místo slavnostní hostiny jsem vzala mikrofon a přiznala, proč jsou stoly prázdné a proč už dál nemohu předstírat. Moje zpověď roztrhla rodinu, ale mně přinesla úlevu a nový začátek.
Jsem Jana a nikdy bych nevěřila, že právě můj svatební den se stane dnem, kdy se rodina i přátelé otočí zády. Místo radosti a smíchu jsem musela vysvětlovat, proč na našem stole chybí jídlo a proč jsme se rozhodli pro něco, co nikdo nečekal. Moje řeč rozvířila emoce a odhalila pravdu, kterou jsme s Petrem dlouho skrývali.
Jednoho deštivého odpoledne v pražské čajovně jsem se ocitla uprostřed konfliktu s kolegyní a rodinných starostí, když mě překvapil čin laskavosti od neznámého hosta. Tato událost mi otevřela oči a donutila mě přehodnotit svůj pohled na svět i na sebe samu. Příběh je o hledání naděje a smyslu v každodenním shonu.
Jsem Jana a celý život jsem bojovala s tím, že moje máma nikdy nepřijala mého manžela Petra. Zatímco ona žila v luxusu na Vinohradech a chlubila se kabelkami, my jsme v Nuslích počítali každou korunu a starali se o syna Filipa s Downovým syndromem. Tohle je příběh o tom, jak pýcha a nepochopení dokážou roztrhnout rodinu.
