V šedesáti letech jsem s manželem Petrem zjistila, že naše děti nás už nepotřebují. Tři dospělé děti se rozprchly do světa a my zůstali sami v našem bytě na Vinohradech, plní otázek a nejistoty. Příběh o bolesti, hledání nového smyslu a odvaze čelit samotě.
Jednoho deštivého rána mě sousedka Jana požádala, abych se postarala o její maminku, když odjíždí za prací do Německa. Po odchodu do důchodu jsem se cítila ztracená a osamělá, ale péče o paní Věru mi obrátila život naruby. Přestože jsem čelila nepochopení vlastní rodiny a bolestným vzpomínkám, našla jsem v této nové roli nečekaný smysl a sílu.
V srdci Moravy se Eliška, žena v pozdních 60. letech, zamýšlí nad svým životem plným lásky, ztrát a postupného ústupu od myšlenky manželství. Její příběh se ponořuje do emocionálních složitostí, kterým čelí mnoho starších žen, jež se ocitají v otázkách o nutnosti manželství ve svých zlatých letech. Tento příběh odhaluje jemné, ale hluboké důvody, proč někteří volí samotu před společností.
