V malém městě na Moravě se Jana, šedesátiletá žena, snaží vyrovnat s neustálými víkendovými návštěvami syna svého manžela a jeho rodiny. Jako nevlastní matka touží po klidu a samotě ve svém vlastním domově.
Přestože rodiče mého manžela vědí o našich finančních potížích, upřednostňují svůj vlastní volný čas před tím, aby nám pomohli. Jejich lhostejnost k našim snům o stabilitě nás nutí zpochybňovat hodnotu rodinných vazeb. Vzala jsem si ho z lásky, ne kvůli penězům, ale jejich bohatství by mohlo změnit náš život.
Můj syn se před dvěma lety oženil. Se svou snachou, Lenkou, mám přátelský vztah. Neříkáme si mami nebo dcero, ale vycházíme spolu dobře. Lenka nedávno porodila holčičku, Emu. První měsíce jsem jí pomáhala, když se zotavovala po náročném porodu. Ale pak se něco změnilo.
Život nás někdy zavede na cesty, které jsme nikdy neplánovali. Ocitl jsem se v manželství, které nevzniklo z lásky, ale z nutnosti. S Terezou jsme se potkali na svatbě společného přítele, sdíleli krátké spojení a pak se vydali každý svou cestou. O několik měsíců později jsme čelili nečekané realitě – byla těhotná. Navzdory naší neochotě nás rodinný tlak nechal s malou volbou.
Život v kanceláři je monotónní, plný tabulek a tichých obědů. Večery nejsou o nic lepší, protože moje žena se zdá být vzdálená a přátelé jsou zaneprázdněni svými životy. Když nová kolegyně navrhla, abychom si po práci zašli na kávu, byl jsem překvapen, ale natolik zvědavý, že jsem souhlasil.
Můj manžel, Petr, se nečekaně pohádal s mou rodinou, což vedlo k úplnému odcizení. Přestože náš společný život je jinak šťastný, tento rozkol vrhá stín na naše manželství.
Nevěsta se potýká s bolestivou volbou poté, co zjistí skutečné pocity své matky ohledně jejího snoubence. Zvažuje přerušení vazeb s rodinou v předvečer své svatby.
Můj tchán trvá na tom, že od té doby, co jsme se s Emou vzali, se stala odtažitou a nevděčnou. Já to ale vidím jinak.
Po 30 letech manželství jsem na manželově počítači objevila něco, co otřáslo mým pohledem na náš společný život. Seznámili jsme se na vysoké škole a náš příběh lásky se rozvíjel jako pohádka. Vychovali jsme dvě úžasné děti, Aničku a Petra, a nyní, když si užíváme klidu prázdného hnízda, se potýkám s nečekanými pochybnostmi. Někdy stíny nejistoty přetrvávají déle, než bychom čekali.
Moji rodiče mi vždy říkali, že láska si mě najde, když to budu nejméně očekávat. Netušila jsem, že to bude s někým z mé minulosti. Vzala jsem si svou středoškolskou lásku a společně jsme si vybudovali život, včetně domu pro naši budoucí rodinu. Ale jak čas plynul, naše společné sny se začaly rozpadat. Toto je příběh o tom, jak se naše plány rozpadly a zanechaly nás přemýšlet, co se pokazilo.
Vyrůstala jsem jako „Sluníčko“ pro svého tátu. Bylo to oslovení, které mě vždy zahřálo u srdce. Ale jak jsem dospívala, začala jsem si všímat napětí mezi mým otcem a manželem, zejména když šlo o úkoly, které táta považoval za „mužské.“
Vždycky jsem měl s mým synem Petrem vzdálený vztah. Od malička byl nezávislý duch a já nikdy nedokázal překlenout propast mezi námi. Neustále jsem pracoval, abych mu zajistil vše, co potřeboval, poté co nás jeho matka opustila, když byl ještě batole.
