Vše se ve mně zhroutilo, když mi lékařka oznámila, že mé nenarozené dítě zemřelo. Přesto mě něco hluboko uvnitř nutilo nevzdat se a hledat pravdu. Tato cesta mě postavila proti vlastní rodině i českému zdravotnictví, ale ukázala mi, co znamená být matkou.
Nikdy bych nevěřil, že jeden rozchod mě donutí změnit celý svůj život. Po letech přehlížení vlastního zdraví a utápění se v jídle jsem musel čelit pravdě – a začít znovu. Dnes vyprávím svůj příběh, protože vím, že nejsem jediný, kdo se někdy cítil na dně.
Jednoho deštivého večera jsem přišla o svého osmnáctiměsíčního syna Matěje. S manželem jsme se snažili pochopit, proč se to stalo právě nám, a jak žít dál kvůli naší dceři. Tento příběh je o bolesti, vině, rodinných konfliktech a hledání smyslu v beznaději.
Jsem Magda a roky jsem před svým mužem Pavlem skrývala vážné zdravotní problémy, protože jsem se bála, že mě přestane milovat. Tato lež nás postupně odcizila a já se musela postavit svému strachu i samotě. Nakonec jsem zjistila, že pravda bolí, ale lež bolí ještě víc.
Moje jméno je Lucie a byla jsem baletkou, dokud mi život nezměnila mrtvice. V nemocnici jsem musela bojovat nejen s vlastním tělem, ale i s rozpadlou rodinou a strachem z budoucnosti. Přesto jsem v sobě našla sílu znovu důvěřovat, odpustit a objevit nový smysl života.
Jmenuji se Jana Novotná a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem naposledy viděla svého syna Ondřeje živého. Po tragické nehodě jsme stáli před rozhodnutím, které změnilo nejen náš život, ale i životy dalších rodin. Tento příběh je o bolesti, odvaze a o tom, jak i v největší temnotě může vzniknout světlo naděje.
Jmenuji se David a pracuji jako zdravotní bratr na neurologické rehabilitaci v Praze. Po vlastním mozkovém infarktu jsem čekal, že mě někdo z rodiny vyzvedne z nemocnice, ale nikdo nepřišel. Tato zpověď je mým pokusem pochopit, kam se mezi námi vytratila láska, odpovědnost a schopnost odpouštět.
Vždycky jsem věřila, že s Petrem nás spojuje láska k jídlu a společné chvíle u stolu. Ale když mi lékař oznámil, že mám cukrovku druhého typu a musím radikálně změnit život, všechno se rozpadlo. Tohle je příběh o závislosti, rodinných hádkách a o tom, jak těžké je postavit se za sebe, když vás všichni tlačí zpět.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že se mi život během jednoho dne obrátí vzhůru nohama. Když mi lékař oznámil diagnózu rakoviny, cítila jsem, jak se mi pod nohama propadá zem. Přesto jsem díky víře, modlitbě a podpoře mého manžela Petra našla sílu bojovat dál.
Jmenuji se Eva a nikdy bych nevěřila, jak dramaticky se může změnit život během jediného dne. Můj porod byl plný nečekaných zvratů, bolesti i odvahy, a navždy změnil nejen mě, ale i mou rodinu. Sdílím svůj příběh, protože vím, že nejsem jediná, kdo někdy čelil nepochopení a strachu v těch nejdůležitějších chvílích.
Můj manžel byl kdysi silný a oblíbený muž, ale po mrtvici se stal někým úplně jiným. Každý den bojuji s pocitem viny, únavou a bezmocí, protože ho nedokážu opustit, i když už to není ten člověk, kterého jsem si brala. Přesto hledám sílu pokračovat dál a ptám se sama sebe, co znamená věrnost a láska, když se všechno změní.
V roce 2016 mi lékaři oznámili, že potřebuji transplantaci ledviny. Když už jsem ztrácela naději, objevil se v mém životě nečekaný dárce – Tomáš. Naše pouto po operaci sílilo, ale společná cesta nebyla pohádková a přinesla víc otázek než odpovědí.
