Můj život se zhroutil ve chvíli, kdy mi zemřel manžel a jeho děti mě bez slitování vyhodily z našeho společného domova. Zůstala jsem sama, bez střechy nad hlavou, ale právě v těch nejtemnějších chvílích jsem objevila sílu v sobě i v lidech kolem sebe. Můj příběh je o zradě, bolesti, ale i o tom, jak lze najít nový smysl života tam, kde už nic nečekáte.
Patnáct let jsem žil v domnění, že mám šťastnou rodinu. Když moje žena zmizela a nemoc mé dcery odhalila šokující tajemství, zhroutil se mi svět. Je to příběh o zradě, osamělosti a boji o lásku, která překračuje hranice krve.
V den, kdy jsem připravovala manželovi Jaroslavovi šedesátiny, jsem netušila, že se mi zhroutí celý svět. Místo radosti a smíchu jsem zjistila, že má už šestnáct let druhou rodinu a syna, o kterém jsem neměla tušení. Teď stojím na prahu nové životní kapitoly a ptám se sama sebe, co vlastně znamená důvěra a jestli je možné začít znovu.
Jmenuji se Lucie a v osmatřiceti letech jsem se ocitla na rozcestí mezi zoufalstvím a nadějí, když jsem zjistila, že cesta k vytouženému dítěti nebude snadná. V příběhu popisuji bolestné rozhovory s manželem Petrem, nepochopení ze strany rodiny i vlastní vnitřní boj, který mě nakonec přivedl k víře a modlitbě. Sdílím své nejhlubší obavy, ale i okamžiky, kdy jsem znovu našla sílu věřit v zázrak.
