Utíkala jsem v noci s dětmi před manželem, který zničil všechno, co jsem milovala. Roky jsem bojovala s chudobou, samotou a nepochopením vlastní rodiny. Dnes vím, že i z nejhlubšího dna se dá zvednout – ale má tu sílu každá žena?
Jmenuji se Alena a můj život se nikdy nepodobal těm krásným filmovým příběhům. Po manželově odchodu jsem zůstala sama v malém domě na okraji vesnice, kde mě sousedé soudili a pomluvy mě dusily víc než samota. Přesto jsem musela najít sílu postavit se sama za sebe a znovu objevit, kdo vlastně jsem a co si zasloužím.
Jmenuji se Ivana a s manželem Danielem jsme utekli z Prahy na vysněnou chatu u Máchova jezera, abychom našli klid. Místo toho nás čekaly neustálé návštěvy příbuzných, nevyžádané rady a vyčerpávající rodinné konflikty. Teprve když jsem se naučila postavit hranice a říct ‚ne‘, získala jsem zpět svůj život i sebevědomí.
Jedné deštivé noci jsem jako strážník v malém českém městě zachraňoval jezevce, který uvízl v plotě panelákového dvora. Během zásahu jsem se musel vypořádat nejen s nebezpečím, ale i s nepochopením sousedů a vlastními pochybnostmi o smyslu své práce. Tento zážitek mi navždy změnil pohled na odvahu, soucit i vztahy mezi lidmi.
Můj život se obrátil vzhůru nohama, když jsem zjistila, že muž, kterého miluji, je ženatý. Prošla jsem bolestí, zradou i vztekem, ale nakonec jsem našla sílu postavit se nejen jemu, ale i sobě. Toto je můj příběh o ztrátě iluzí, odvaze a malém vítězství nad vlastní slabostí.
Jsem Jana a můj život se navždy změnil jednoho deštivého večera, kdy jsem přišla o svou krásu i sebevědomí. Přestože jsem se bála, že mě Petr opustí, jeho láska a oddanost mě překvapily a daly mi sílu začít znovu. Společně jsme čelili předsudkům, bolesti i vlastní nejistotě a nakonec jsme si vybudovali rodinu, o které jsem ani nesnila.
Můj první manžel mě zradil a já zůstala sama s dcerou. Když jsem potkala Petra, Američana s českými kořeny, doufala jsem v nový začátek. Ale cesta za láskou do ciziny mi otevřela oči a postavila mě před otázku, co vlastně znamená štěstí.
