Můj život vypadal zvenčí bezchybný, ale doma jsem žila ve stínu manželovy kontroly. Roky jsem se bála ozvat, až jsem se jednoho dne rozhodla postavit sama za sebe. Toto je příběh o odvaze, ztrátě a hledání vlastní hodnoty.
Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, že jednoho dne budu sedět sama v prázdném bytě, zatímco venku bubnuje déšť na parapet. Všechno, co jsem s Petrem budovala, zmizelo během několika týdnů a já teprve tehdy pochopila, jak slepá jsem byla vůči varovným signálům. Toto je příběh o zradě, boji o důstojnost a o tom, jak snadno člověk může přijít o všechno, když věří špatnému člověku.
Jmenuji se Karolína a po smrti manžela jsem zůstala sama se třemi dětmi. Moje maminka mi odmítla pomoci, což mě přinutilo bojovat s osamělostí, vyčerpáním a pocitem zrady. Přesto se snažím najít sílu a naději pro sebe i své děti.
Jmenuji se Jana a můj život se změnil v okamžiku, kdy jsem se přestěhovala k manželově rodině. Každodenní napětí se tchyní mě nutilo pochybovat o sobě, až jsem skoro zapomněla, kým jsem. Teprve když jsem se naučila postavit za sebe, našla jsem znovu svou sílu i štěstí.
Jmenuji se Ivana, je mi 45 let a myslela jsem si, že konečně začnu žít pro sebe. Místo toho se mi dcera Markéta vrátila domů i s malou Aničkou a já znovu stojím před starými i novými výzvami. Každý den bojuji s únavou, výčitkami i láskou, která mě nutí ptát se, kde je hranice mezi pomocí a sebeobětováním.
Celý život jsem žila pro své děti, vzdala jsem se svých snů i přátel, abych jim zajistila šťastné dětství. Teď, když jsou dospělé a mají vlastní životy, cítím se opuštěná a zbytečná. Přemýšlím, jestli jsem někde neudělala chybu, nebo jestli je tohle prostě osud všech matek.
Celý život jsem dřela jako samoživitelka, abych svému synovi Tomášovi zajistila lepší budoucnost. Když jsem si konečně splnila svůj sen a uspořádala velkolepé šedesátiny, místo radosti přišlo odsouzení a rozkol v rodině. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem měla právo myslet jednou na sebe.
Jmenuji se Lucie a můj život se rozpadl během jediné noci, kdy jsem zjistila, že mě můj manžel Petr podvádí s mojí nejlepší kamarádkou Janou. Musela jsem čelit nejen zradě, ale i vlastní rodině, která mě vinila z rozpadu manželství. Tento příběh vypráví o tom, jak jsem v české realitě našla sílu odpustit, postavit se na vlastní nohy a začít nový život pro sebe i svého syna Matěje.
Přivedla jsem svou sedmdesátiletou maminku k nám domů, abych jí pomohla. Místo vděku a rodinné pohody ale přišly hádky, napětí a rozpad mého manželství. Teď se ptám: Udělala jsem správně, když jsem dala přednost rodině před sebou?
Ve svých padesáti jsem zjistila, že některé věci je lepší neříkat ani těm nejbližším. Sdílím příběh o tom, jak mě otevřenost stála vztahy, důvěru i klid v rodině. Přemýšlím, zda je mlčení opravdu zlaté, nebo jen cestou k samotě.
Jmenuji se Tomáš a v padesáti čtyřech letech jsem se rozhodl zůstat sám, i když mi okolí neustále radí, abych si našel novou ženu. Po bolestivém rozvodu a letech samoty jsem si uvědomil, že klid a svoboda mají pro mě větší hodnotu než společenské očekávání. Nedávná návštěva mého kamaráda Petra mě přiměla znovu přemýšlet o lásce, věku a o tom, co vlastně znamená být šťastný.
Jmenuji se Alena a po čtyřiceti letech manželství jsem se rozhodla udělat krok, který mi změnil život. Vyhodila jsem manžela z domu a stala se černou ovcí rodiny. Přesto věřím, že jsem konečně začala žít podle sebe, i když mě to stálo všechno, co jsem znala.
