V devátém měsíci těhotenství mě opustil manžel, když jsem ho nejvíc potřebovala. Sama jsem se musela postavit na vlastní nohy a vychovávat dceru v malém bytě na okraji Brna. Po třech letech se vrátil, s prosbou o odpuštění, a já teď stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života.
Jednoho deštivého rána jsem se rozhodla stát se dárcem ledviny pro malého chlapce, kterého jsem nikdy předtím neviděla. Moje rodina byla proti, strach mě svíral, ale touha zachránit život byla silnější než všechny pochyby. Tento příběh je o boji se sebou samou, o rodinných konfliktech a o tom, co znamená skutečná odvaha a láska.
Šest let jsem žila v domě svého manžela, starala se o jeho babičku a držela rodinu pohromadě, zatímco tchyně pracovala v Německu. Po jejím návratu se všechno obrátilo proti mně a já zůstala sama, zrazená a bez pocitu domova. Teď stojím na rozcestí a přemýšlím, jestli má ještě smysl bojovat za naše manželství, nebo konečně začít žít pro sebe.
Jednoho deštivého večera jsem zničil vše, co jsem miloval, a teď žiji s následky své zrady. Moje rozhodnutí odejít od manželky kvůli jiné ženě mě připravilo o rodinu, domov i sebeúctu. Dnes už vím, že některé chyby nelze napravit, a ptám se sám sebe, jestli mi někdo někdy odpustí.
Jsem Jana a můj život se obrátil naruby, když mě manžel opustil krátce po narození naší dcery. V nejtemnější chvíli přišla jeho matka s nabídkou, která mě postavila před nejtěžší rozhodnutí mého života. Dodnes si kladu otázku, jestli jsem zvolila správně.
Na začátku podzimu jsem utratila celou výplatu za drahý kabát, i když jsme doma neměli žádné úspory. Věděla jsem, že je to šílené rozhodnutí, ale v tu chvíli jsem měla pocit, že mi nic jiného nezbývá. Teď se musím postavit následkům a čelit pravdě o sobě i své rodině.
Sedím v kuchyni svého bytu na Žižkově a přemýšlím, jestli dělám správně, když chci prodat svůj byt a odejít do domova důchodců, aniž bych pomohla své dceři. Vždycky jsem věřila, že člověk má jít vlastní cestou, ale teď mě tíží pochybnosti. Moje rozhodnutí vyvolalo v rodině bouři a já nevím, jestli jsem sobecká, nebo jen spravedlivá.
Po šestnácti letech se mi do života vrátil bývalý manžel, nemocný a bez domova. Moji synové jsou zásadně proti tomu, abych mu pomohla, a já stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života. Příběh o odpuštění, rodinných ranách a odvaze čelit minulosti.
Jmenuji se Jana a po šestnácti letech manželství mi manžel oznámil, že chce rozvod. V ten moment se mi zhroutil svět, ale zároveň jsem si vzpomněla na radu své maminky, která mi kdysi říkala, že člověk musí znát svou hodnotu. Příběh o zradě, rodinných konfliktech a hledání vlastní síly v těžkých časech.
Jmenuji se Jana a po rozvodu s Václavem jsem si myslela, že už mě v životě nic nepřekvapí. Když mi ale po patnácti letech zazvonil telefon a na druhém konci byl on, nemocný a zoufalý, musela jsem se rozhodnout, jestli mu podám pomocnou ruku. Společně s našimi dětmi, Tomášem a Alenou, jsme se ocitli před těžkou zkouškou, která nás nakonec spojila víc, než jsme si kdy dokázali představit.
Jmenuji se Lucie a právě jsem zjistila, že můj manžel bez mého vědomí koupil dvě garsonky místo našeho vysněného bytu. Jednu z nich navíc plánuje dát své matce. Cítím se zrazená, zmatená a nevím, jak dál – potřebuju radu, jak se s tím vyrovnat.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní syn postaví před tak těžké rozhodnutí. Musím si vzít hypotéku, abych mu pomohla k vlastnímu bydlení, ale bojím se, že tím ohrozím celý svůj život. Příběh o rodinných poutech, obětech a hranicích, které někdy musíme nastavit i těm nejbližším.
