Jmenuji se Jakub a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem ztratil Lenku. Po letech jsme se znovu setkali a já pochopil, jak hluboké jsou následky mých rozhodnutí. Tento příběh je o lásce, zradě a o tom, jak těžké je žít s vlastní vinou.
Jmenuji se Alena a po třiceti letech manželství jsem si uvědomila, že už dál nemůžu žít jen pro druhé. Vždycky jsem byla tou, která držela rodinu pohromadě, ale někde cestou jsem ztratila samu sebe. Teď stojím na prahu nové životní etapy a ptám se sama sebe, jestli mám právo hledat štěstí i pro sebe.
Jmenuji se Eliška a celý život jsem žila pro druhé, až jsem zapomněla žít pro sebe. Vdala jsem se mladá, ne z lásky, ale z povinnosti, a když mě po letech manžel opustil, zůstala jsem sama a ztracená. Teď hledám odpověď na otázku, jestli ještě někdy najdu smysl a štěstí.
Jmenuji se Jana a po šestnácti letech manželství mi manžel oznámil, že chce rozvod. V ten moment se mi zhroutil svět, ale zároveň jsem si vzpomněla na radu své maminky, která mi kdysi říkala, že člověk musí znát svou hodnotu. Příběh o zradě, rodinných konfliktech a hledání vlastní síly v těžkých časech.
Po letech v zahraničí jsem se vrátila do bytu své sestry Jany a jejího manžela Tomáše. Můj návrat však rozvířil staré křivdy a vyvolal krizi, která hrozí rozvodem. Teď stojím před otázkou, zda jsem opravdu příčinou jejich neštěstí, nebo jen katalyzátorem toho, co už dávno doutnalo.
Jmenuji se Jana a po rozvodu s Václavem jsem si myslela, že už mě v životě nic nepřekvapí. Když mi ale po patnácti letech zazvonil telefon a na druhém konci byl on, nemocný a zoufalý, musela jsem se rozhodnout, jestli mu podám pomocnou ruku. Společně s našimi dětmi, Tomášem a Alenou, jsme se ocitli před těžkou zkouškou, která nás nakonec spojila víc, než jsme si kdy dokázali představit.
Jednoho deštivého odpoledne mi zazvonil telefon a hlas, který jsem nečekala, mě pozval na čaj. Byla to moje bývalá tchyně, paní Novotná, se kterou jsem se po rozvodu s jejím synem téměř nevídala. Její pozvání mě zaskočilo a vyvolalo ve mně vlnu emocí, které jsem dlouho potlačovala.
Jedno sobotní ráno jsem našla pod výcieračkou obálku se svým jménem. Uvnitř bylo jen jedno foto – můj manžel Tomáš s cizím dítětem v náručí. Od té chvíle se mi život obrátil naruby a musela jsem čelit pravdě, kterou jsem nikdy nechtěla znát.
Jmenuji se Tomáš a v padesáti čtyřech letech jsem se rozhodl zůstat sám, i když mi okolí neustále radí, abych si našel novou ženu. Po bolestivém rozvodu a letech samoty jsem si uvědomil, že klid a svoboda mají pro mě větší hodnotu než společenské očekávání. Nedávná návštěva mého kamaráda Petra mě přiměla znovu přemýšlet o lásce, věku a o tom, co vlastně znamená být šťastný.
Jmenuji se Karel a po rozvodu s manželkou Norou se mi život obrátil naruby. Moje dvě dcery, Ema a Ela, se mi začaly vzdalovat a já nevím, jak k nim znovu najít cestu. Každý den bojuji s pocitem viny, osamělosti a otázkou, jestli je možné být dobrým otcem, když už nejsem součástí jejich každodenního života.
Jmenuji se Petr a po smrti své ženy jsem zůstal sám se dvěma dětmi. Když jsem konečně našel odvahu znovu milovat, všechno se zhroutilo kvůli jedné neuvážené větě mé snoubenky. Teď stojím před rozhodnutím, které změní život nejen mně, ale i mým dětem.
Jsem Lucie a celý můj život se změnil v okamžiku, kdy jsem porodila svou dceru. Toužila jsem jí dát vše, co jsem sama nikdy neměla, ale místo obdivu jsem čelila kritice a nepochopení. Můj příběh je o tom, jak těžké je být matkou, když vaše volby rozdělují rodinu i společnost.
