Jmenuji se Tomáš a s manželkou Lenkou jsme přijali pozvání mých rodičů, abychom se na čas nastěhovali k nim do bytu v Brně. Místo očekávané podpory jsme však čelili nečekaným finančním požadavkům, které otřásly nejen naším vztahem, ale i důvěrou v rodinu. Příběh o tom, jak snadno se může domov změnit v bitevní pole a jak těžké je najít odvahu postavit se vlastní krvi.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem bojovala s tím, že pocházím z obyčejné rodiny. Milovala jsem Tomáše, ale jeho rodiče mě nikdy nepřijali – nebyla jsem pro ně dost dobrá. Jejich rozhodnutí nás rozdělilo a já musela najít sílu začít znovu, i když s bolavým srdcem.
V den manželových narozenin jsem se rozhodla změnit zaběhlé rodinné tradice a uspořádat oslavu po svém. Místo radosti ale přišel konflikt, který otřásl základy našeho manželství i mého vztahu s tchyní. Tahle zkušenost mě donutila přemýšlet, kde je moje místo a kdy už je čas říct dost.
Jmenuji se Jana Novotná a je mi 48 let. Po pětadvaceti letech manželství s Petrem, během kterých jsem roky tajila jeho nevěry, jsem se konečně rozhodla odejít. Toto je příběh mého boje, bolesti i osvobození.
Jmenuji se Klára a život mi převrátila naruby jediná schůzka u notáře. Závěť mého manžela odhalila ženu, o které jsem nikdy neslyšela, a já se musím vyrovnat s pocitem zrady, hněvu i touhou po pravdě. V příběhu plném rodinných konfliktů a nečekaných odhalení hledám odpověď na otázku, kdo vlastně byl muž, kterého jsem milovala.
V sedmdesáti letech žiji sama v paneláku na pražském sídlišti. Moje děti mě odmítly přijmout k sobě domů a já se snažím najít nový smysl života, když mi rodina chybí víc než kdy dřív. Příběh o bolesti, zklamání, ale i naději, že štěstí lze najít i tam, kde bychom ho nečekali.
Jmenuji se Alena a v tomto příběhu vyprávím o tom, jak jsem se v Praze snažila pomáhat svému dospělému synovi Tomášovi, ale postupně jsem si uvědomila, že moje láska a podpora mu možná víc škodí než prospívají. Rodinné napětí narůstá, když se s manželem Petrem nemůžeme shodnout na tom, kde je hranice mezi pomocí a umožňováním. Je to příběh o bolestivých rozhodnutích, výčitkách a hledání odvahy nechat dítě dospět.
Jednoho večera mi u dveří zazvonila uplakaná tchyně a oznámila mi, že ji okradla manželova milenka. V ten okamžik se mi zhroutil celý svět, protože jsem zjistila, že můj muž Jan mě léta podváděl a lhal mi. Musela jsem se vyrovnat nejen s jeho zradou, ale i s otázkou, jestli je možné ještě někomu věřit.
Jmenuji se Ivana a po manželově obvinění z nevěry jsem zůstala sama se synem v rozpadajícím se domě. Musela jsem čelit nejen jeho zradě, ale i vlastnímu strachu a hanbě před celou vesnicí. Tohle je můj příběh o bolesti, hledání síly a cestě k odpuštění.
Ve 47 letech jsem zjistila, že čekám dítě. Místo radosti přišla vlna nepochopení, strachu a konfliktů v rodině. Tato zpověď je o bolesti, naději a boji za právo být matkou navzdory předsudkům okolí.
Jmenuji se Iva a nikdy nezapomenu na den, kdy mi sousedka u večerky řekla, že moje babička už tři dny nejedla. Ten okamžik mi převrátil život naruby a donutil mě čelit starým rodinným křivdám, vlastní vině a strachu ze samoty. Je to příběh o tom, jak jsem se snažila zachránit zbytky naší rodiny, balancovala mezi povinnostmi, emocemi a každodenním životem.
Všechno se změnilo v okamžiku, kdy jsem v porodnici spatřila miminko své nejlepší kamarádky Katky a v jeho očích poznala něco, co mi navždy změnilo život. Musela jsem čelit pravdě o svém manželství s Markem, o našem přátelství a o tom, komu vlastně mohu věřit. Teď stojím před troskami všeho, co jsem si myslela, že znám, a ptám se, jestli je možné začít znovu.
