Když se všechno změnilo: Neviditelné boje Nikoly

Když se všechno změnilo: Neviditelné boje Nikoly

Jednoho mrazivého únorového rána jsem se rozhodla pomoci bezdomovci Nikolu, což navždy změnilo můj pohled na svět. Skrze naše rozhovory a společné chvíle jsem poznala hloubku jeho boje a pravdu o společnosti, která často zavírá oči před utrpením druhých. Tento příběh je o soucitu, předsudcích a otázkách, které si klademe, když se setkáme s cizí bolestí.

Když se minulost vrací: Příběh o setkání s rodiči mé adoptované dcery

Když se minulost vrací: Příběh o setkání s rodiči mé adoptované dcery

Jednoho deštivého večera jsem otevřela dveře a vpustila do svého bytu rodiče své adoptované dcery, kteří žili na ulici. Myslela jsem, že jim dávám druhou šanci, ale brzy jsem zjistila, že minulost se nedá jen tak vymazat. Vše, co jsem považovala za jisté, se začalo hroutit a já musela čelit otázkám, na které jsem nebyla připravená.

Den, který všechno změnil: Neviditelné boje Nikoly

Den, který všechno změnil: Neviditelné boje Nikoly

Jednoho deštivého rána jsem se rozhodla pomoci bezdomovci na hlavním nádraží v Praze. Netušila jsem, že tím odstartuji řetězec událostí, které mi otevřou oči a donutí mě přehodnotit vlastní život i pohled na lidi kolem sebe. Příběh o empatii, rodinných konfliktech a o tom, jak málo stačí k tomu, aby se člověk ocitl na okraji společnosti.

Z popela na světlo: Jak jsem našla domov i sílu vést ostatní

Z popela na světlo: Jak jsem našla domov i sílu vést ostatní

Jednoho mrazivého rána jsem se probudila na lavičce v parku na Smíchově, bez střechy nad hlavou a s pocitem, že už nemám co ztratit. Přesto jsem v sobě našla sílu postavit se na nohy, překonat předsudky i vlastní strach a nakonec pomoci nejen sobě, ale i dalším lidem v podobné situaci. Můj příběh je o boji s bezdomovectvím, o rodinných konfliktech a o tom, jak lze i z největší tmy vykřesat světlo pro sebe i pro ostatní.

„Nechci být bezdomovec, mám právo na domov stejně jako ty,“ říká dcera: Příběh o rodině, domově a nepochopení

„Nechci být bezdomovec, mám právo na domov stejně jako ty,“ říká dcera: Příběh o rodině, domově a nepochopení

Jmenuji se Petra a můj život se rozpadl ve chvíli, kdy jsem se po studiích vrátila domů a zjistila, že pro mě v rodinném bytě už není místo. Můj otec Marek a matka Viktorie mě vždy podporovali, ale najednou jsem byla cizí v jejich vlastním domě. Bojovala jsem za své právo na domov a pochopení, ale místo toho jsem narazila na nečekané odmítnutí a bolest.