Po smrti mého bratra mi nezbylo nic než krabice starých fotografií a pocit, že jsem byla vymazána z vlastní rodiny. Vyrůstali jsme spolu, byli jsme nerozluční, ale teď, když už tu není, mám pocit, že jsem nikdy neexistovala. Toto je příběh o bolesti, rodinných konfliktech a hledání smyslu v životě, který se mi obrátil zády.
Té noci jsem vyhodila svého syna a jeho ženu z našeho bytu v Brně. Jako matka jsem musela postavit hranice, i když mě to stálo srdce. Toto je můj příběh o bolesti, lásce a ceně oběti.
Jmenuji se Milena a vyprávím vám svůj příběh o tom, jak mě zradil nejen můj manžel, ale i jeho matka, které jsem věřila jako vlastní. Prošla jsem bolestí, ponížením i bojem o své děti a vlastní důstojnost. Je to příběh o tom, jak se člověk může zvednout z nejhlubšího dna a najít v sobě sílu začít znovu.
Jsem Marie, vdova a matka, která se snaží pochopit, proč jí vlastní dcera vyčítá nedostatek peněz. Můj příběh je o bolesti, nepochopení a zoufalé snaze najít lásku v rodině, kde peníze rozdělují to, co mělo být nerozlučné. Hledám odpověď na otázku, zda je možné překonat propast mezi generacemi a znovu najít cestu k sobě.
Jmenuji se Marta a už půl roku žijeme v domě, kde chybí smích a přítomnost mé tchyně, paní Jany. Každý den cítím bolest svých dětí, kteří nechápou, proč jejich babička najednou zmizela z jejich života. Tohle je příběh o tom, jak mlčení a nevyřčené křivdy dokážou rozbít rodinnou pohodu.
Jsem Lucie a posledních šest měsíců žiju v tichu, které se rozprostřelo mezi mou rodinou a mojí tchyní. Moje děti se ptají, proč babička už nechodí, a já sama nevím, co jim odpovědět. V tomhle příběhu hledám odpovědi, které možná nikdy nepřijdou, a sdílím bolest i naději, že se jednou všechno vysvětlí.
Jmenuji se Ivana a věřila jsem, že jeden promyšlený dárek může zahojit staré rány v naší rodině. Místo toho jsem spustila řetězec nedorozumění, podezření a bolesti, které nás všechny rozdělily. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem do téhle rodiny vůbec někdy patřila.
Můj syn Tomáš opustil svou rodinu a já jsem zůstala stát před rozhodnutím, které mi lámalo srdce. Přestože mě jeho odchod zničil, nedokázala jsem se otočit zády k jeho ženě a malému vnukovi. Toto je příběh o bolesti, hanbě i odvaze čelit předsudkům sousedů a zachovat si lidskost.
Jmenuji se Mirela a celý život bojuji s předsudky kvůli svému vzhledu a původu. Nejvíc mě zasáhlo, když mi před vlastním synem řekli, že nejsem jeho matka, ale chůva. Tento příběh je o bolesti, boji za důstojnost a otázkách, kým jsme v očích ostatních.
Přijala jsem do svého bytu sestřenici v nouzi, protože jsem věřila, že rodina je nade vše. Po měsících jsem zjistila, že mě okrádala, a bolest z její zrady mi převrátila život naruby. Teď se ptám sama sebe – má smysl slepě důvěřovat i těm nejbližším?
To léto jsem poprvé hledala své místo v nové rodině, když se táta znovu oženil. Snažila jsem se sblížit s nevlastní sestrou Lenkou, ale její upřímnost byla často krutá. Na pláži v Doksech, mezi vlnami a hrady z písku, jsem poznala, jak těžké je být přijat a jak moc bolí pravda bez slitování.
Jmenuji se Alena a v posledních letech jsem přišla o kontakt se svým synem Tomášem. Po jeho rozvodu jsem doufala, že najde sílu začít znovu, ale místo toho se vrátil k ženě, která mu tolik ublížila. Můj příběh je o bolesti, bezmoci a hledání cesty zpět ke svému dítěti.
