Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že jeden obyčejný víkend může roztrhnout naši rodinu na kusy. Máma mě veřejně ponížila před kamarády, když se zastala mé ženy, a já dodnes nevím, jestli jsem byl v právu já, nebo ona. Ten den mi změnil pohled na rodinu, vztahy i vlastní sebevědomí.
Jmenuji se Eliška a nikdy bych nevěřila, jak moc se mi život obrátí vzhůru nohama, když se nám narodila dcera Anička a moji rodiče se rozhodli na rok přestěhovat k nám do bytu v Brně. Společné soužití tří generací přineslo nejen pomoc, ale i napětí, nečekané konflikty a chvíle, kdy jsem pochybovala, jestli to zvládnu. Nakonec jsem ale zjistila, že rodina je někdy to jediné, co nás může zachránit před samotou a vyčerpáním.
V porodnici jsem zažila nejhorší chvíle svého života, když se můj syn Matěj narodil bez tepu. Zoufalství, strach i naděje se střídaly v minutách, které mi připadaly jako věčnost. Dnes už vím, že opravdové zázraky se dějí i u nás a že rodina je to nejcennější, co máme.
Jmenuji se Eva a nikdy bych nevěřila, že jeden čin, který jsem považovala za projev lásky a solidarity, rozbije naši rodinu na kusy. Když jsem přesvědčila naši dceru Aničku, aby si oholila hlavu na podporu své nemocné kamarádky, netušila jsem, jak moc to zasáhne mého manžela Tomáše. Teď stojím před otázkou, jestli jsem byla špatná matka, nebo jen příliš odvážná žena.
Jednoho deštivého rána jsem napsala manželovi zprávu, která změnila náš život. Byla jsem na pokraji sil, vyčerpaná z každodenní rutiny a pocitu, že už nejsem sama sebou. Rozhodla jsem se odejít a dát si čas na to, abych zjistila, kdo vlastně jsem a co od života chci.
Jsem školník na střední škole v Brně a každý den čelím výzvám, které mi přinášejí studenti. Jednoho dne se skupina studentů rozhodla mě zesměšnit tím, že zanechali otisky rtěnky na zrcadlech v koupelnách. Moje reakce měla být lekcí o úctě, ale věci se nevyvíjely podle plánu.
Každý muž sní o tom, že si vezme ženu, kterou miluje, ale někdy si vezme i její rodinu. Moje žena, Jana, je stále pevně spjatá se svou matkou, paní Novákovou, způsobem, který jsem nikdy nečekal. Během našeho chození jsem byl blaženě nevědomý o síle jejich pouta. Byla to láska, co mě oslepilo, nebo to prostě uměly dobře skrývat? Zatímco chápu občasnou potřebu rodinné rady, existuje bod, kdy se to stává dusivým.
Rozhodnutí prodat rodinné auto vyvolalo vlnu nepochopení a obav. I přes naše nejlepší úmysly se ukázalo, že život bez auta je náročnější, než jsme si mysleli. Naše cesta je teprve na začátku a budoucnost je nejistá.
Vstoupila jsem do manželství s nadějí na partnerství a lásku, ale brzy jsem zjistila, že jsem zastíněna manželovou neochvějnou oddaností jeho matce. Přestože jsme měli vlastní byt, přestěhovali jsme se k ní a můj život nabral nečekaný směr.
Když jsme se rozhodli přestěhovat do většího domu, abychom měli více místa pro naši rostoucí rodinu, mysleli jsme si, že koupě domu pro mého tchána bude velkorysým gestem. Můj švagr však měl jiné plány a nyní jsme uprostřed rodinného sporu.
Rozhodnutí nepořádat letos Vánoce způsobilo v mé rodině rozkol. I moji nejbližší příbuzní jsou naštvaní, a moje sestra, se kterou jsem vždy měl blízký vztah, vede proti mně kampaň. Vše začalo, když jsem se rozhodl upřednostnit své vlastní blaho.
Vždycky jsem měl s mým synem Petrem vzdálený vztah. Od malička byl nezávislý duch a já nikdy nedokázal překlenout propast mezi námi. Neustále jsem pracoval, abych mu zajistil vše, co potřeboval, poté co nás jeho matka opustila, když byl ještě batole.
