Jsem Petr a nikdy jsem si nemyslel, že budu muset sdílet svůj byt s bratrem Tomášem. Babička nás k tomu donutila a já jsem se ocitl v situaci, která mě změnila. Příběh o rodinných konfliktech, nevyřčených křivdách a hledání smíření.
Jsem Jana a právě jsem zjistila, že můj zeť chce napsat nový byt na svou matku. To mě rozčílilo a roztrhalo naši rodinu na kusy. Bojuji za svou dceru, ale nevím, jestli ji tím neztrácím.
Celý život jsem se snažila být spravedlivá matka a myslela jsem, že když byt rozdělím mezi své dvě děti, zajistím jim klidnou budoucnost. Netušila jsem, že tím rozpoutám rodinnou válku a že moje dcera prodá svou polovinu cizím lidem, aniž by myslela na to, kde budu žít já. Teď sedím v kuchyni, třesu se strachy a přemýšlím, jestli mě noví majitelé vyhodí na ulici.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní rodina postaví před tak krutou volbu. Můj bratr Tomáš si vzal Janu, která od začátku dávala najevo, že jí jde hlavně o majetek. Když mi máma zavolala s pláčem a prosbou, abych jim darovala svůj byt, musela jsem se rozhodnout, jestli ustoupím tlaku rodiny, nebo si konečně postavím vlastní hranice.
Chtěli jsme dceři usnadnit život a darovali jí byt po mých rodičích. Místo vděčnosti se mezi námi začaly hromadit napětí a odcizení. Dnes přemýšlím, jestli jsme udělali správné rozhodnutí, nebo jestli jsme si sami pod sebou podřízli větev.
Byla jsem zoufalá, když nám hrozilo, že přijdeme o náš první společný byt kvůli nečekanému zásahu mé tchýně. Vše se zdálo ztracené, dokud jsem nenašla sílu v modlitbě a víře, které nám pomohly překonat rodinné konflikty i vlastní strachy. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila postavit za sebe, svou rodinu a domov.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní tchyně postaví před tak těžké rozhodnutí. Když jsem se po mateřské chtěla vrátit do práce, nabídla nám tchyně, že bude hlídat naši dceru, pokud jí dáme všechny úspory a ona převede svůj byt na naši malou Aničku. Všechno se ale rychle zvrtlo a já musela čelit otázce, co je pro naši rodinu opravdu správné.
Celý život mě vychovávala babička Gabriela, byla mi vším. Když se po letech objevila má matka Květoslava, začalo se všechno měnit a já musela čelit otázce, co vlastně znamená rodina a komu patří domov, který jsme s babičkou sdílely. Rozhodla jsem se s babičkou promluvit o převodu bytu na mě, ale netušila jsem, jaké emoce a konflikty tím rozpoutám.
