Jsem Alena a celý život jsem bojovala, abych svého syna Tomáše vychovala sama poté, co nás jeho otec opustil. Když mi Tomáš oznámil, že si chce vzít Lucii, rozvedenou matku s malou dcerkou, nedokázala jsem to přijmout a udělala jsem chybu, která nás všechny poznamenala. Dnes se ptám sama sebe, jestli jsem svým strachem nezničila to nejcennější, co jsem měla.
Jsem Jana, čtyřicetiosmiletá žena, která už přes dvacet let žije v Praze. Po jedné návštěvě rodného domu na Vysočině jsem se ocitla v konfliktu s rodinou, když mi sestra Zuzana navrhla, abych prodala svůj byt a vrátila se domů. Když se druhý den objevil bratr Martin s košíkem jablek a omluvou, musela jsem se znovu zamyslet nad tím, co pro mě vlastně znamená rodina a domov.
Jmenuji se Anna a nikdy bych nevěřila, že ve dvaapadesáti letech budu stát uprostřed rodinné bouře, kterou rozpoutala má vlastní dcera. Po letech dřiny, kdy jsem sama vychovávala Kláru, mě obvinila z něčeho, co bych jí nikdy neudělala. Tento příběh je o bolesti, nedorozumění a o tom, jak těžké je znovu najít cestu k člověku, kterého milujete nejvíc na světě.
Jmenuji se Marie a celý život jsem bojovala o to, abych měla dítě. Když se mi narodila dcera Eva, byla jsem už ve věku, kdy většina žen plánuje vnoučata. Teď, když jsem vdova a žiju z důchodu, mi Eva vyčítá, že jí nemohu pomáhat tak jako její bohatí tchán a tchyně.
Jmenuji se Eva Novotná a právě jsem zjistila, že můj manžel Petr má už několik měsíců poměr. Naše dvě děti, Tereza a Matěj, jsou uprostřed našeho rodinného rozkladu a já nevím, jestli mám zasáhnout a chránit je, nebo jim dovolit, aby si samy utvořily názor. Každý den bojuji s pocitem viny, strachu a bezmoci, zatímco se naše rodina rozpadá před očima.
Vyrůstala jsem v rodině, kde ženy byly dokonalé hospodyňky a muži se o domácnost nestarali. Když mi syn řekl, že uklízení je ženská práce, pocítila jsem vztek i smutek a začala přehodnocovat svůj život. Příběh o tlaku být dokonalou ženou, rodinných stereotypech a hledání vlastní hodnoty.
Jmenuji se Lucie a poslední roky mého života se změnily v nekonečný kolotoč povinností, zatímco můj manžel Tomáš se uzavřel do sebe a přestal být součástí našeho světa. Každý den bojuji s pocitem selhání, když vidím, jak jiné ženy zvládají práci, děti i domácnost s lehkostí, zatímco já mám pocit, že se topím. Přemýšlím, kde se stala chyba a jestli je ještě možné najít cestu zpět k sobě i k němu.
Můj příběh začíná v okamžiku, kdy se můj osmdesátiletý nevlastní otec František ocitá na rozcestí mezi samostatností a nutností přijmout pomoc. Bojuji s jeho tvrdohlavostí i vlastními výčitkami, zatímco se snažím najít způsob, jak mu být oporou, aniž bych ho připravila o důstojnost. Vše se odehrává na pozadí rodinných konfliktů, nevyřčených křivd a každodenních starostí, které zná snad každý z nás.
Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, že se rodinné vztahy mohou tak rychle změnit v boj. Švagrová mě obviňuje, že její dcera nemá co jíst, přestože za její situaci může její vlastní nevěra a rozhodnutí. Můj muž je z toho zoufalý a já se ptám: kde je hranice mezi pomocí a zneužíváním důvěry?
Jmenuji se Tereza a celý život žiju ve stínu svého bratra. On dostal byt, já jen příkazy a zákazy. Teď stojím před rozhodnutím: buď zůstanu v domě, kde mě nikdo neposlouchá, nebo půjdu vlastní cestou, i když to znamená začít úplně od nuly.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní syn postaví před tak těžké rozhodnutí. Musím si vzít hypotéku, abych mu pomohla k vlastnímu bydlení, ale bojím se, že tím ohrozím celý svůj život. Příběh o rodinných poutech, obětech a hranicích, které někdy musíme nastavit i těm nejbližším.
Jednoho deštivého večera jsem se přestěhovala k dceři Janě, protože už jsem nezvládala být sama. Místo domova jsem ale našla jen pocit, že jsem hostem, který překáží. Teď hledám cestu, jak znovu najít své místo v rodině a jak se s dcerou sblížit.
