Jmenuji se Jana a právě stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života – co bude s mým stárnoucím tátou, který vždycky všechno zvládal sám. Vyrůstala jsem v rodině, kde se o slabost nemluvilo, a teď musím najít odvahu říct, že už to doma sami nezvládneme. Sdílím svůj příběh plný viny, hádek i lásky, protože vím, že nejsem jediná, kdo tohle řeší.
Jmenuji se Tereza, je mi 27 let a právě jsem dokončila vysokou školu. Zatímco jsem s rodinou plánovala naši vysněnou svatbu, můj snoubenec Lukáš a jeho otec tajně prodávali dům, ve kterém jsme měli začít společný život. Můj příběh je o zradě, rodinných tajemstvích a odvaze postavit se pravdě, i když to bolí.
V šedesáti letech jsem se rozhodla znovu vdát a věřila jsem, že mě čeká nový začátek. Místo toho jsem se ocitla v konfliktu s vlastní dcerou, přišla o domov i důvěru a musela jsem čelit samotě, kterou jsem nikdy nečekala. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem udělala správné rozhodnutí, nebo jestli jsem jen podlehla iluzi pozdního štěstí.
Vždycky jsem chtěla žít u vody, daleko od ruchu Prahy. Když jsme si s manželem koupili byt u Máchova jezera, myslela jsem, že začíná naše pohádka. Jenže tlak rodiny a jejich očekávání nás pomalu zlomily a já se musela naučit říkat „ne“ – i když to znamenalo ztratit část sebe.
Celý život jsem slyšela od své dcery, že děti nejsou pro ni. Když však přišla domů s bříškem a slzami v očích, musela jsem přehodnotit všechno, co jsem si myslela o mateřství, rodině i sobě samotné. Největší šok mě však čekal, když mi řekla, kdo je otcem jejího dítěte.
Moje máma, Jana, se rozhodla žít jinak než ostatní – v tichu, skromnosti a s podivnou radostí z obyčejnosti. Její volba nosit staré šaty a odmítat pohodlí nové doby mě vždycky rozčilovala a zraňovala, protože jsem nechápala, proč nechce být jako ostatní maminky. Teprve když jsem se odvážila jí postavit čelem, začal se odkrývat příběh, který změnil můj pohled na štěstí i rodinu.
Když jsem otěhotněla na konci střední školy, rodiče mě vyhodili z domova. S Petrem jsme museli dospět přes noc a postavit se na vlastní nohy. Po letech, kdy jsem si vybudovala nový život, se rodiče vrátili a žádali mě o pomoc.
Jmenuji se Šárka a už několik let žiji v domě své tchyně s manželem Petrem. Můj život se změnil v nekonečný boj o kousek soukromí a respektu, protože Petr odmítá opustit rodinný dům a nechat svou matku samotnou. Dnes jsem dospěla na hranici svých sil a musím se rozhodnout, co bude dál.
Jmenuji se Klára Novotná a celý život jsem bojovala s tím, že moji rodiče mají peněz dost, ale nikdy mi nechtěli pomoci. Všichni kolem si myslí, že mám všechno na zlatém podnose, ale pravda je úplně jiná. Tento příběh je o tom, jak jsem se snažila najít vlastní cestu, zatímco mě tížila nejen chudoba, ale i hrdost a nepochopení v rodině.
Můj manžel byl kdysi silný a oblíbený muž, ale po mrtvici se stal někým úplně jiným. Každý den bojuji s pocitem viny, únavou a bezmocí, protože ho nedokážu opustit, i když už to není ten člověk, kterého jsem si brala. Přesto hledám sílu pokračovat dál a ptám se sama sebe, co znamená věrnost a láska, když se všechno změní.
Ještě před měsícem jsem věřila, že s manželem začneme nový život v bytě po babičce, jak mi maminka slíbila. Místo toho mi oznámila, že se rozvádí s tátou a byt si nechá pro sebe. Teď stojím před otázkou, co znamená rodina a komu vlastně můžu věřit.
Jmenuji se Tomáš a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem na kolenou prosil svou ženu, aby mi odpustila. Opustil jsem ji kvůli jiné ženě a teprve později jsem pochopil, jak moc jsem ztratil. Teď žiji s následky svého rozhodnutí a ptám se sám sebe, jestli je možné napravit chyby minulosti.
