Jmenuji se Ivana a žiji v krásném bytě na Vinohradech, ale každý den mě dusí lakota mého manžela Tomáše. Přestože navenek působíme jako ideální pár, uvnitř našeho domova vládne napětí, protože Tomášova posedlost šetřením ničí vše, co jsem kdy milovala. Bojuji s pocitem viny, touhou po svobodě a otázkou, zda mám právo chtít od života víc.
Jmenuji se Jaroslav a nikdy bych nevěřil, že se moje rodina rozpadne kvůli domu, který měl být naším útočištěm. Po rozvodu mé dcery začal její bývalý manžel požadovat polovinu domu, protože prý financoval rekonstrukci. Všechno, co jsem považoval za jisté, se mi začalo rozpadat pod rukama a já musel čelit otázce, co je v životě opravdu důležité.
Jmenuji se Petra a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života – mám finančně pomáhat své matce, i když sama žiju od výplaty k výplatě? V příběhu popisuji napětí mezi rodinnou láskou, pocitem viny a vlastními limity. Sdílím své vnitřní boje, rozhovory s matkou i přáteli a doufám, že mi pomůžete najít odpověď.
Jmenuji se Lucie a v osmatřiceti letech jsem se ocitla na rozcestí mezi zoufalstvím a nadějí, když jsem zjistila, že cesta k vytouženému dítěti nebude snadná. V příběhu popisuji bolestné rozhovory s manželem Petrem, nepochopení ze strany rodiny i vlastní vnitřní boj, který mě nakonec přivedl k víře a modlitbě. Sdílím své nejhlubší obavy, ale i okamžiky, kdy jsem znovu našla sílu věřit v zázrak.
Všechno začalo jedním telefonátem od mámy, který jsem poprvé v životě odmítla. Vyrůstala jsem na vesnici, ale srdcem jsem vždycky patřila do města – a teď, když mám konečně svůj život, rodina mě chce vtáhnout zpět. Tenhle příběh je o tom, jak těžké je postavit se vlastní rodině a najít odvahu žít podle sebe.
Jmenuji se Klára a v devětadvaceti letech mi táta řekl, že nejsem schopná žít sama. Jeho slova mě zasáhla víc, než bych čekala, a přiměla mě bojovat za svou nezávislost. Tento příběh je o tom, jak těžké je najít odvahu postavit se vlastní rodině a dokázat, že na to mám.
Jmenuji se Petr a nikdy bych nevěřil, že jednoho dne budu muset řešit, jak můj vlastní syn podvádí a vyhýbá se škole. Když jsem zjistil pravdu, rozhodl jsem se, že mu ukážu hodnotu práce a odpovědnosti – i za cenu, že to rozbouří naši rodinu i okolí. Tento příběh je o tom, jak těžké je být rodičem, když chcete svému dítěti opravdu pomoci.
Celý život jsem žila ve stínu otcových očekávání, až jednoho dne při čtení závěti vyšlo najevo, že mám nevlastního bratra, o kterém jsem nikdy neslyšela. Najednou jsem musela čelit nejen zradě a lžím, ale i vlastnímu strachu z neznámého. Tato cesta mě donutila přehodnotit, co pro mě rodina skutečně znamená.
Čtyři roky jsem nesla tíhu domácnosti na svých bedrech, zatímco můj manžel Petr, o osm let starší, se vyhýbal odpovědnosti. Dnes jsem poprvé prolomila mlčení a požádala ho o finanční pomoc. V tom okamžiku se rozpadl nejen náš vztah, ale i moje představa o lásce a rodině.
Jmenuji se Petra a poslední rok mého života se točí kolem neustálých stížností mé maminky, která odešla do důchodu. Snažím se vybalancovat péči o vlastní rodinu, práci a její nekonečné výčitky, že na ni nemám čas. Píšu svůj příběh, protože věřím, že nejsem jediná, kdo se v tomhle kolotoči ztrácí.
Moje žena Jana mě opustila a nechala mi na krku tři malé děti. Musel jsem se naučit být mámou i tátou zároveň, bojovat s předsudky i vlastními pochybnostmi. Přesto jsem nikdy nelitoval, protože děti jsou to jediné, co mi dává smysl.
Jmenuji se Tereza a vyrůstala jsem v malém městě na Vysočině. Můj život se navždy změnil, když do něj vstoupil nevlastní otec Petr, který mi dal lásku a oporu, jakou jsem od vlastního otce nikdy nezažila. Tento příběh je o bolesti, odpuštění a o tom, jak těžké je někdy říct «děkuji» těm, kteří si to nejvíc zaslouží.
