V ten den, kdy tchyně předala klíče od našeho domu švagrovi, jsem cítila, jak se mi hroutí svět. S manželem jsme do toho domu vložili všechno, ale najednou jsme byli cizinci ve vlastním životě. Teď se snažím najít sílu postavit se nespravedlnosti, která rozděluje naši rodinu.
Nikdy jsem si nemyslela, že se můj manželství stane bojem o přežití, ale čtyři roky jsem byla jediná, kdo nesl veškeré břemeno. Každou noc jsem prosila Boha o sílu, zatímco jsem přes den pracovala na dvou místech a snažila se zachránit, co se dalo. Toto je můj příběh o bolesti, víře a odvaze říct – dost.
Jmenuji se Jana. Po bolestivém rozvodu jsem přišla o domov a musela začít znovu od nuly. Teď, když se snažím vybudovat nový život a otevřít své srdce novému muži, svádím vnitřní boj se strachem, že mě čeká další zklamání.
Jednoho lednového rána jsem se dozvěděl, že máma má rakovinu. Najednou jsem musel být tím silným, který drží naši rodinu pohromadě, i když jsem sám měl strach a nevěděl, co bude dál. Tohle je můj příběh o bolesti, bezmoci, ale i o tom, jak jsem se naučil hledat světlo v temnotě.
Jsem Jana a celý život balancuji mezi loajalitou k sestře a láskou k manželovi. Když se moje sestra ocitla v nouzi a můj muž mi dal kruté ultimátum, musela jsem si vybrat, koho zradím. Tento příběh je o bolesti, vině a otázce, zda rodina opravdu znamená všechno.
Začalo to hádkou v kuchyni a skončilo prázdnotou v dětském pokoji. Po rozvodu jsem věřila, že s Markem zvládneme být dobrými rodiči, ale jeho odchod z našeho života mě i naše syny zlomil. Teď stojím před otázkou, jak vysvětlit dětem, proč jejich táta už nechce být součástí jejich světa, a jak znovu najít sílu žít.
V jediném roce jsem se stala matkou tří dětí, každého v jiném měsíci, a zůstala jsem na všechno sama. Popisuji, jaké to je být samoživitelkou v Česku, čelit odsouzení rodiny a nedostatku podpory. Je to příběh o strachu, lásce a síle, o které jsem netušila, že ji v sobě mám.
Každé ráno utíkám z bytu s výmluvou, že musím do práce, ale ve skutečnosti prchám před manželem, který mě dusí svou puntičkářskostí a nepochopením. V kanceláři nacházím klid a pocit vlastní hodnoty, zatímco doma nosím masku štěstí před dětmi i sousedy. Na pokraji sil se ptám sama sebe, jestli mám odvahu změnit svůj život a konečně se nadechnout.
Jmenuji se Jana a celý život jsem obětovala svým dcerám. Teď, když jsem se rozhodla konečně myslet i na sebe, rozpadá se nám rodina pod rukama. Vyprávím svůj boj mezi mateřskou láskou a touhou po vlastním životě.
Jmenuji se Lucie a nikdy jsem si nemyslela, že největší překážkou mého štěstí bude vlastní tchyně. Po oznámení, že čekáme druhé dítě, mi řekla, že jedno vnouče jí stačí a začala dělat vše pro to, aby nám zkomplikovala život. Tento příběh je o boji za vlastní rodinu, o odvaze postavit se za sebe a o tom, jak těžké je někdy najít pochopení tam, kde bychom ho čekali nejvíc.
V den své svatby jsem věřila, že mi maminka splní svůj slib a předá mi náš rodinný dům. Jenže krátce poté mi oznámila, že se rozvádí s tátou, a celý můj svět se zhroutil. V příběhu popisuji bolest, zmatek i těžká rozhodnutí, která jsem musela udělat, když se ukázalo, že rodina není tak pevná, jak jsem si myslela.
Jmenuji se Alena a po rozvodu mé dcery Lenky se její život i s malou vnučkou obrátil vzhůru nohama. Přijala jsem je zpět do svého bytu s nadějí, že jim pomohu postavit se na nohy, ale postupně jsem zjistila, že jsem pro ně jen neviditelnou služkou. Teď stojím na rozcestí a ptám se sama sebe, kde končí mateřská láska a začíná ztráta vlastní identity.
