Jsem důchodkyně, která musí počítat každou korunu. Když měla manželka mého vnuka narozeniny, dala jsem jí svetr, který jsem sama upletla. Její reakce mě hluboce ranila a rozvířila v naší rodině nečekané napětí.
Sedím na chodbě, v ruce svírám dva divadelní lístky, které mi přišly do schránky jen dvě hodiny před představením. Můj kamarád Honza si myslí, že mě tímhle překvapí, ale já mám za sebou den plný povinností a nejsem si jistá, jestli tohle je opravdu dárek, nebo další stres navíc. Tahle noc mi ukáže, co pro mě přátelství vlastně znamená a jak moc si vážím svého času.
Od dětství jsem se snažila potěšit svou maminku dárky, ale nikdy jsem neměla pocit, že je to dost. Každé rodinné setkání se pro mě stalo zkouškou nervů a emocí, protože jsem se bála jejího zklamání. Tento příběh je o tom, jak těžké je naplnit očekávání těch, které milujeme nejvíc.
Chtěla jsem s bratrem koupit mamince k narozeninám novou lednici. Jeho reakce mě šokovala a odhalila hluboké rodinné rány, o kterých jsem neměla tušení. Tato událost mi otevřela oči a změnila můj pohled na naši rodinu i na sebe samotnou.
Jmenuji se Ivana a nikdy jsem si nemyslela, že dárky pro mého syna budou zdrojem bolesti. Moji tchán a tchyně žijí v přepychu, zatímco my s manželem počítáme každou korunu. Nejhorší je sledovat, jak můj syn Matěj touží po hračkách, které si nesmí odnést domů.
Jmenuji se Marie a už několik let posílám svým vnoučatům peníze k narozeninám i Vánocům. Moje vnučky, Klára a Eva, mi vždycky s radostí volají a povídají, na co peníze využijí, ale můj nejstarší vnuk Tomáš se nikdy neozve. Tenhle příběh je o bolesti z mlčení, o rodinných očekáváních a o tom, jak těžké je najít cestu zpátky k těm, které milujeme.
