Jmenuji se Tereza a nikdy bych nevěřila, jak hluboko může člověk klesnout, než znovu najde cestu ke světlu. Po ztrátě práce a rozpadu rodiny jsem se ocitla na dně, ale právě v těch nejtemnějších chvílích jsem objevila sílu v modlitbě a víře v Boha. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila znovu věřit – nejen v Boha, ale i sama v sebe.
Jmenuji se Eva a můj příběh začíná v mrazivém listopadovém ránu, kdy jsem zaslechla, jak máma říká, že můj syn Matěj je jen přítěž. Po ztrátě práce po mateřské jsem každý den bojovala s hledáním zaměstnání a místem ve školce v Praze. Mezi zoufalým pátráním po práci, rodinnými konflikty a narůstajícími pochybnostmi jsem začala přemýšlet, jestli jsem vůbec měla přivést dítě na svět.
Jmenuji se Marie a nikdy bych nevěřila, že se naše rodina ocitne na pokraji rozpadu kvůli trápení mé vnučky Kláry. Když už jsem nevěděla, jak jí pomoci, obrátila jsem se k modlitbě a víře, které mi daly sílu čelit bezmoci i rozdělené rodině. Tento příběh je o tom, jak jsem hledala odpovědi v tichu kostela a jak nás víra nakonec spojila.
Jmenuji se Zuzana a nikdy bych nevěřila, jak moc dokáže mlčení a pýcha rozbít rodinu. Když jsem se po porodu ocitla na dně, místo podpory jsem zažila zradu od těch nejbližších. Můj příběh je o tom, jak těžké je přiznat si slabost a požádat o pomoc, když vás vlastní rodina nechá na holičkách.