Moje žena Jana mě opustila a nechala mi na krku tři malé děti. Musel jsem se naučit být mámou i tátou zároveň, bojovat s předsudky i vlastními pochybnostmi. Přesto jsem nikdy nelitoval, protože děti jsou to jediné, co mi dává smysl.
Jmenuji se Klára Novotná a nikdy bych nevěřila, že obyčejný zápis do první třídy může rozdělit naši rodinu i celé sousedství. Můj šestiletý syn Matěj během přijímacího pohovoru na prestižní pražskou základní školu řekl něco, co nikdo nečekal – a tím spustil lavinu otázek o tom, co vlastně chceme od vzdělání a jaké hodnoty předáváme dětem. Od té chvíle už nic nebylo jako dřív.
Jmenuji se Klára a už od dětství jsem byla svědkem nekonečných hádek svých rodičů, kteří se nikdy neshodli na ničem, snad kromě toho, že za všechno můžu já. Po jejich rozvodu jsem doufala v klid, ale místo toho se jejich soupeření přesunulo na moji malou dceru Aničku. Každý den bojuji s pocitem viny, únavy a zoufalství, protože jejich spory ničí nejen mě, ale začínají ovlivňovat i mou rodinu.
Jmenuji se Jana a nikdy jsem si nemyslela, že budu mít šest dětí. Po smrti souseda Karla jsem stála před rozhodnutím, které změnilo život nejen mně, ale i mým dětem a dvěma osiřelým sourozencům. Tento příběh je o odvaze, strachu, rodinných konfliktech a o tom, co znamená být skutečně laskavý.
Dva roky zpátky jsme s manželem udělali rozhodnutí, které mělo změnit náš život. Poslali jsme děti k babičce, abychom si mohli vydechnout a řešit nové bydlení, ale náš nejmladší syn se už první večer dožadoval návratu domů. Od té chvíle se naše rodina začala pomalu rozpadat a já stále přemýšlím, jestli jsme neudělali chybu, kterou už nikdy nenapravíme.
V malém městě na Moravě se Anna, svobodná matka, snaží skloubit práci a péči o svého osmiletého syna Jakuba. Jakub projevuje neobvyklý zájem o její práci jako zahradní architektky, ale Anna se soustředí spíše na poskytování okamžitých řešení než na podporu jeho zvědavosti. Tento příběh zdůrazňuje důležitost víry v potenciál našich dětí a poskytování příležitostí k jejich rozvoji.
V domácnosti osmiletého Radka byly hádky na denním pořádku. Když se dozvěděl, že jeho rodiče uvažují o rozvodu, svěřil se své kamarádce Marii. Ta se rozhodla udělat vše, co je v jejích silách, aby pomohla.
Naše třicáté výročí manželství se mělo stát oslavou rodinné jednoty, ale místo toho se proměnilo v bolestné uvědomění si, jak daleko jsme se od našich dětí vzdálili. Naše děti, Jana a Ivan, zůstaly zticha a nepřítomné, což nás přimělo přehodnotit naše místo v jejich životech. Tento příběh je o hledání odpovědí a ztraceného spojení.
