Jednoho deštivého večera jsem otevřela dveře a vpustila do svého bytu rodiče své adoptované dcery, kteří žili na ulici. Myslela jsem, že jim dávám druhou šanci, ale brzy jsem zjistila, že minulost se nedá jen tak vymazat. Vše, co jsem považovala za jisté, se začalo hroutit a já musela čelit otázkám, na které jsem nebyla připravená.
Jmenuji se Jana a po rozvodu s Václavem jsem si myslela, že už mě v životě nic nepřekvapí. Když mi ale po patnácti letech zazvonil telefon a na druhém konci byl on, nemocný a zoufalý, musela jsem se rozhodnout, jestli mu podám pomocnou ruku. Společně s našimi dětmi, Tomášem a Alenou, jsme se ocitli před těžkou zkouškou, která nás nakonec spojila víc, než jsme si kdy dokázali představit.
Jmenuji se Klára a můj život se změnil v nekonečný boj, když jsem se zamilovala do Tomáše, rozvedeného otce malého Filipa. Jeho bývalá žena Lenka dělá vše pro to, aby nám zničila vztah, a já se každý den musím rozhodovat, jestli mám sílu pokračovat dál. V příběhu plném napětí, rodinných konfliktů a nečekaných zrad hledám odpověď na otázku, zda láska opravdu dokáže překonat minulost.
Jmenuji se Josef Novotný, je mi 91 let a před týdnem jsem si vzal ženu, kterou jsem celý život miloval. Naše cesta byla plná překážek – rodinných předsudků, strachu i času samotného. Vyprávím, jak jsme se po letech znovu našli a dokázali, že štěstí nezná věk.
Jmenuji se Alena a v posledních letech jsem přišla o kontakt se svým synem Tomášem. Po jeho rozvodu jsem doufala, že najde sílu začít znovu, ale místo toho se vrátil k ženě, která mu tolik ublížila. Můj příběh je o bolesti, bezmoci a hledání cesty zpět ke svému dítěti.
Jmenuji se Eliška a nikdy bych nevěřila, že ve svých padesáti letech budu muset bojovat za právo na vlastní štěstí. Když jsem oznámila rodině, že mám nového přítele a chci začít nový život, setkala jsem se s nečekaným odporem – hlavně od svého zetě Tomáše. Jeho slova mě zasáhla tak hluboko, že jsem musela přehodnotit, co vlastně znamená být matkou, tchyní a ženou v Česku.
Jmenuji se Jan a stojím na balkoně našeho bytu v Brně, zatímco moje mladá žena Sabina v kuchyni tiše pláče. V hlavě mi stále zní hlas mé bývalé ženy Lenky a vzpomínky na naši dceru Klárku. Udělal jsem chybu, kterou už možná nikdy nenapravím, a teď nevím, jestli mám sílu žít s následky svých rozhodnutí.
Po dvaceti letech manželství mě Josef opustil a já zůstala sama se svou dcerou. Později jsem potkala Karla, ale znovu se vdávat jsem už nechtěla. Moje dcera Klára si ze mě dělá legraci, že se jen bojím znovu obléct bílé šaty, ale já vím, že samota je někdy lepší než druhý pokus.
Můj první manžel mě zradil a já zůstala sama s dcerou. Když jsem potkala Petra, Američana s českými kořeny, doufala jsem v nový začátek. Ale cesta za láskou do ciziny mi otevřela oči a postavila mě před otázku, co vlastně znamená štěstí.
