Jmenuji se Věra a nikdy bych nevěřila, že obyčejný sobotní nákup v supermarketu se pro mě stane noční můrou. Stačilo pár minut, abych přišla o klid, důstojnost i víru v lidskou slušnost. Přestože jsem celý život byla silná a nezávislá, ten den mě zlomil.
Můj příběh začíná v okamžiku, kdy se můj osmdesátiletý nevlastní otec František ocitá na rozcestí mezi samostatností a nutností přijmout pomoc. Bojuji s jeho tvrdohlavostí i vlastními výčitkami, zatímco se snažím najít způsob, jak mu být oporou, aniž bych ho připravila o důstojnost. Vše se odehrává na pozadí rodinných konfliktů, nevyřčených křivd a každodenních starostí, které zná snad každý z nás.
Ve svých sedmdesáti osmi letech jsem přišla o domov, když mě vlastní děti zradily a prodaly můj dům za mými zády. V tomto příběhu sdílím bolest ztráty, rodinné konflikty, které mě roztrhaly, a těžkou cestu za znovunalezením důstojnosti. Je to vyprávění o boji, odolnosti a naději, které jsem se odmítla vzdát.
Jednoho deštivého rána jsem se ocitla před nejtěžším rozhodnutím svého života: mám dát svou maminku do domova pro seniory, nebo se o ni postarat sama? V příběhu popisuji, jak mě víra a modlitba provázely v časech zoufalství, kdy se rodina rozpadala pod tíhou únavy, výčitek a strachu. Sdílím své pochybnosti, vnitřní boje i okamžiky naděje, které mi pomohly najít sílu a pochopit, co znamená skutečná láska a oběť.
