Už, když jsem slyšel, jak máma bouchla dveřmi od jejího bytu, věděl jsem, že dnešek nebude jednoduchý. Celý život bojuji s pocitem, že do téhle ulice i rodiny nepatřím, a zároveň mě svírá vina, že chci víc, než mi Štětí může nabídnout. Teď, když vedu své dvě dcery na prestižní gymnázium v Praze, ptám se sám sebe: nejsem pro ně nakonec já sám největším nepřítelem domova a klidu, po kterém tak toužím?