Jmenuji se Alena a nikdy by mě nenapadlo, že mě vlastní dcera jednou požádá, abych se odstěhovala z domu, který jsme s manželem celý život budovali. Vše začalo nenápadně, ale postupně se napětí mezi mnou, dcerou a jejím manželem vyhrotilo do bodu, kdy už jsem nevěděla, co je správné. Teď stojím před rozhodnutím, které mě trhá na kusy, a ptám se sama sebe, kde je hranice mezi pomocí dětem a ochranou vlastního domova.
Jedné noci jsem musela udělat rozhodnutí, které mi zlomilo srdce – vyhodit vlastního syna a jeho ženu z našeho bytu v Brně. Roky jsem byla jejich oporou, ale jejich neúcta a sobeckost mě dohnaly na samou hranici sil. Dnes se ptám sama sebe, jestli lze milovat a přitom říct dost.
Jednoho deštivého večera jsem se ocitl v kuchyni naproti svému synovi, srdce mi bušilo a v hlavě mi vířily všechny nevyřčené výčitky. Vztah mezi mnou, mým synem Tomášem a jeho ženou Lenkou byl na bodu mrazu, a já jsem nevěděl, jak dál. Teprve víra a modlitba mi ukázaly cestu ven z beznaděje a pomohly mi najít klid i pochopení.
Jmenuji se Alena a celý život jsem bojovala za svého syna Tomáše, kterého jsem vychovávala sama poté, co nás jeho otec opustil. Nyní, když je dospělý a má vlastní rodinu, mě obvinil, že jsem mu ji zničila – jen proto, že jsem jeho ženě Lucii řekla, ať umyje nádobí. Tato událost otevřela staré rány a ukázala, jak hluboko sahají naše rodinné konflikty.
