Jmenuji se Klára a žiju s rodiči v malém bytě v Brně. Když se k nám nastěhoval můj bratr Tomáš s manželkou Lenkou, všechno se změnilo – najednou jsem byla ta, kdo překáží. V příběhu popisuji, jaké to je být vytlačován z vlastního domova a jak těžké je najít odvahu postavit se vlastní rodině.
Jsem Petr a nikdy jsem si nemyslel, že budu muset sdílet svůj byt s bratrem Tomášem. Babička nás k tomu donutila a já jsem se ocitl v situaci, která mě změnila. Příběh o rodinných konfliktech, nevyřčených křivdách a hledání smíření.
Jmenuji se Alena a nikdy bych nevěřila, že se má rodina může tak rychle ocitnout na pokraji rozpadu. Když se mezi mnou a mou snachou Martinou rozhořel konflikt, cítila jsem se zrazená a bezmocná. Jen víra a modlitba mi pomohly najít cestu zpět k sobě i k těm, které miluji.
Jmenuji se Petr a nikdy bych nevěřil, že se ocitnu v situaci, kdy budu stát mezi vlastní ženou a její matkou jako prostředník, soudce i obětní beránek. Modlitba a víra mi byly vždy blízké, ale teprve v těch nejtemnějších chvílích jsem pochopil, co znamená skutečně prosit o sílu a odpuštění. Tento příběh je o hledání klidu uprostřed rodinných konfliktů, které mě málem zlomily.
Jmenuji se Lucie a už dlouhé měsíce ve mně narůstá frustrace z toho, jak se děti mé švagrové chovají k mé dceři Emě. Vždycky jsem věřila, že rodina drží pohromadě, ale teď mám pocit, že chránit vlastní dítě je důležitější než zachovat klid v rodině. Bojím se, že když budu dál mlčet, ztratím nejen respekt své dcery, ale i samu sebe.
Všechno začalo jedním obyčejným jablkem, které jsem nechala na stole pro svou dceru Aničku. Můj manžel Petr se rozhodl udělat z toho legraci, ale místo smíchu přišla hádka, která odhalila hlubší problémy v našem manželství. Teď přemýšlím, jestli může být obyčejné pokušení začátkem konce.
Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní syn postaví před rozhodnutí, které mi roztrhá srdce. Musím si vzít hypotéku, abych mu pomohla ke štěstí, nebo riskovat, že ho ztratím? V příběhu plném rodinných konfliktů, výčitek a nevyřčených bolestí hledám odpověď na otázku, kde končí mateřská láska a začíná zdravý rozum.
Nikdy bych nevěřila, že sousedé mohou být víc než jen lidé za zdí. S Janou a Petrem jsme si prošli peklem i rájem, od prvních hádek až po chvíle, kdy jsme si navzájem zachránili život. Dnes už vím, že opravdová rodina nemusí být jen ta, do které se narodíte.
Po šestnácti letech se mi do života vrátil bývalý manžel, nemocný a bez domova. Moji synové jsou zásadně proti tomu, abych mu pomohla, a já stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života. Příběh o odpuštění, rodinných ranách a odvaze čelit minulosti.
Po letech marného snažení o dítě jsme s manželem Petrem konečně přivítali na svět dvojčata, Tomáše a Kláru. Věřila jsem, že náš domov bude navždy naplněn smíchem a láskou. Když mi však děti navrhly prodat náš dům a přestěhovat mě do domova pro seniory, otřáslo to základy naší rodiny, ale zároveň nás to spojilo víc než kdy dřív.
Jmenuji se Petra a stojím na rozcestí mezi mateřstvím a nutností pracovat. Moje maminka mi odmítá pomoci s hlídáním syna, což mě staví do zoufalé situace. Bojuji s pocitem viny, vyčerpáním a otázkou, jestli je možné být dobrou matkou i dcerou zároveň.
Jmenuji se Tereza a nikdy bych nevěřila, jak hluboko může zajít obyčejná rodinná hádka. Když nám máma nabídla, abychom se s manželem Petrem nastěhovali do jejího prostorného bytu v Nuslích, myslela jsem, že je to dar z nebes. Jenže Petr to viděl jinak – jeho hrdost a touha po vlastní cestě nás postavily proti sobě i proti mámě. Teď stojím mezi dvěma ohni a nevím, jestli vůbec existuje správné rozhodnutí.
