Celý život jsem žila v přesvědčení, že jsem průměrná a bez talentu. Strach a nejistota mě provázely od dětství až do dospělosti, kdy jsem se ztratila v každodenním kolotoči povinností. Ale jednoho dne jsem vzala do ruky štětec a poprvé pocítila, že možná přece jen něco dokážu.
Dvacet let jsem žila v přesvědčení, že mám šťastné manželství s Ivanem, dokud mi jednoho dne nezavolala cizí žena a neřekla mi pravdu o jeho druhé rodině. V té chvíli se mi zhroutil celý svět a já začala přemýšlet, kde jsem udělala chybu a proč jsem si ničeho nevšimla. Tato zpověď je o bolesti, zradě a hledání sebe sama po letech života ve lži.
Jsem Jana a můj manžel Petr se mi začal vzdalovat. Podezřívala jsem ho z nevěry, ale pravda byla mnohem složitější – jeho skutečnou milenkou byl jeho vlastní život, do kterého mě už nepouštěl. Tato zkušenost mě donutila přehodnotit nejen naše manželství, ale i samu sebe.
Jednoho večera jsem na manželově telefonu objevila zprávy, které otřásly základy našeho čtyřicetiletého manželství. Prošla jsem si zoufalstvím, hněvem i bolestí, ale nakonec jsem musela čelit pravdě, která byla složitější, než jsem čekala. Tato zpověď je o tom, jak jsem hledala cestu zpět k důvěře a lásce, když už se zdálo, že není co zachraňovat.
Můj manžel po padesátce začal být jiný, uzavřenější, a jednoho dne prostě odešel. Zůstala jsem sama v domě plném jeho věcí a vzpomínek, snažíc se pochopit, co se vlastně stalo. Tento příběh je o bolesti, hledání odpovědí a o tom, jak těžké je začít znovu žít, když vám někdo zničehonic zmizí ze života.
Jmenuji se Jana a jednoho deštivého večera v Praze se mi život rozpadl, když mi manžel, už poněkolikáté, řekl: ‚A co jsi dneska vlastně udělala, kromě toho, že jsi byla doma?‘ Toto je příběh o tom, jak jsem roky obětovala sebe pro rodinu, až jsem jednoho dne v zrcadle nepoznala ženu, kterou jsem bývala. Je to cesta bolestí, zradou i probuzením, s otázkou: může člověk znovu najít sám sebe, když ho všichni berou jako samozřejmost?
Jednoho deštivého rána jsem zazvonila u sousedů, abych si půjčila mouku, a otevřel mi pan Novák v županu. V tu chvíli jsem zahlédla na věšáku tričko, které si ráno oblékl můj manžel Petr. Ten den se mi obrátil život naruby a já musela čelit pravdě nejen o našem manželství, ale i o sobě samotné.
Jmenuji se Jana a už deset let jsem vdaná za Petra. Vždycky jsem chtěla šťastnou rodinu, ale teď mám pocit, že jsem pro všechny jen neviditelná služka. Bojuji o to, abych byla vnímána jako žena, partnerka a ne jen jako někdo, kdo uklízí a vaří.
Nikdy bych nevěřila, že po třiceti letech manželství zjistím, že můj muž čeká dítě s jinou ženou. Prošla jsem si bolestí, vztekem i zoufalstvím, ale nakonec jsem našla sílu postavit se na vlastní nohy. Toto je můj příběh o zradě, hledání sebe sama a novém začátku.
Jednoho deštivého večera mi soused přinesl květiny a čokoládu. Můj muž Marek to zjistil a rozhořela se mezi námi hádka, která odhalila hluboké trhliny v našem vztahu. Teď stojím před otázkou, jestli obyčejná laskavost může být začátkem konce dlouholetého manželství.
Jsem Marta a vyprávím o prvním létě, kdy naše děti odjely z domu a já s Pavlem jsme zůstali sami. Najednou nás obklopilo ticho, které odhalilo pravdu o našem vztahu – o tom, co jsme ztratili a co možná můžeme znovu najít. Je to příběh o hledání sebe sama i druhého člověka v době, kdy rodičovství přestalo být středem našeho světa.
Po osmadvaceti letech manželství jsem se ocitla na rozcestí. Jako Jana, oddaná manželka a matka dvou dětí, jsem najednou pocítila prázdnotu, když děti odešly z domu. Tento příběh je o tom, jak jsem znovu objevila svou dávno zapomenutou vášeň pro malování a jak to změnilo nejen mě, ale i mé manželství s Petrem.
