„Ticho lítosti: Nekonečný smutek dcery“
Uplynuly tři roky od smrti jejího otce, ale vzpomínka na jejich poslední rozhovor ji stále pronásledovala. Její otec seděl ve svém oblíbeném křesle, jeho kdysi živé oči nyní ztlumené časem a nemocí. Jeho hlas, kdysi silný a autoritativní, se změnil v šepot. Vedle něj seděl jeho vnuk, který ho často navštěvoval a znal všechny jeho strasti.