Pět let po rozchodu s manželem píšu dopis jeho bývalé milence. Ohlížím se zpět na bolest, zradu i sílu, kterou jsem musela najít kvůli dětem i sobě. Přemýšlím, co vlastně znamená odpustit a jestli je možné opravdu zapomenout.
Všechno začalo jedním výkřikem v tichu horského rána, kdy jsem zjistila, že můj manžel zmizel beze stopy. V alpské chatě, kde jsme měli najít klid a znovu najít cestu k sobě, se místo toho rozprostřela nejistota, strach a staré rodinné rány. V tomto příběhu odhaluji, jak mě samota, příroda a nečekaná pravda změnily navždy.
Jednoho večera mi soused začal nechávat podivné dárky za dveřmi a můj manžel Radek vybuchl vzteky. Vše se vyhrotilo, když jsem se snažila situaci řešit sama, ale nakonec jsem našla sílu v modlitbě a víře. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila čelit strachu, postavit se za sebe a odpustit – nejen sousedovi, ale i svému muži.
Jednoho deštivého večera mě můj manžel Petr bez varování odvezl i s naší dcerou Aničkou do starého domu na samotě a nechal nás tam napospas osudu. V příběhu popisuji zoufalství, strach i vztek, které jsem prožívala, a jak jsem se snažila najít sílu postavit se nové realitě. Když se Petr po týdnu objevil, jeho chladná slova mi navždy změnila život.
Jmenuji se Jiří a nikdy bych nevěřil, že jedno podezření dokáže rozbít celý můj svět. Když jsem začal pochybovat o svém otcovství, pustil jsem se do pátrání, které mě stálo nejen důvěru v manželku, ale i samu podstatu rodiny. Tato cesta mě změnila navždy a donutila mě přehodnotit, co vlastně znamená být otcem.
Jmenuji se Jana a po šestnácti letech manželství mi Petr oznámil, že chce rozvod. V ten moment se mi zhroutil svět a já si vzpomněla na radu své maminky, která mě vždy varovala před tím, co znamená skutečné štěstí. Teď stojím na rozcestí a přemýšlím, jak dál žít pro sebe i naši dceru Aničku.
Jednoho deštivého večera mě manžel Petr opustil v polorozpadlém domě na Šumavě s naší dcerou Klárou. Zůstaly jsme samy, bez peněz, bez podpory, jen s nadějí, že dokážeme začít znovu. Tento příběh je o tom, jak jsme se postavily na vlastní nohy, našly odvahu a znovu objevily štěstí.
Můj manžel Petr trval na tom, že jeho nemocná babička Marie se k nám musí nastěhovat. Já jsem se bála, že to nezvládneme, ale Petr mě neposlouchal. Když jsem se postavila na odpor, sbalil si kufry a pohrozil rozvodem.
Jsem Marie a celý život jsem bojovala, abych svému synovi Petrovi dala to nejlepší. Když mi začal tajně posílat část svého platu, myslela jsem, že je to projev lásky a vděčnosti. Netušila jsem, jak moc tahle lež rozvrátí naši rodinu a jak těžké bude žít s pravdou, která se nesmí dostat na povrch.
