Všechno začalo nevinně, ale brzy se z toho stala noční můra. Moje nejlepší kamarádka Jana se po narození své dcery změnila a já jsem najednou byla jen kulisou v jejím světě mateřství. Musela jsem si položit otázku, jestli je možné zachránit přátelství, když jeden člověk zapomene, že i ostatní mají své životy.
Celý život jsem věřila, že láska a svoboda jsou pro dítě to nejdůležitější. Teď, když sedím sama v prázdném bytě a slyším jen tikot hodin, přemýšlím, kde jsem udělala chybu. Moje dcera odešla, můj muž mě opustil a já se ptám sama sebe: byla jsem opravdu tak špatná matka?
Jmenuji se Ivana a kdysi jsem věřila, že kojení mého syna Filipa až do jeho osmi let je ten největší projev mateřské lásky. Dnes však žiji s následky svého rozhodnutí – s výčitkami, rozpory v rodině a bolestí, která mě nutí přehodnocovat, kde končí péče a začíná sobectví. Toto je můj příběh o hledání odpuštění sama sobě i svému synovi.
Jmenuji se Viktorie a po dvanácti letech manželství jsem zjistila, že můj muž Ondřej mě podvádí. Všechno, co jsem považovala za jistotu, se mi rozpadlo pod rukama, a já teď musím najít sílu žít dál kvůli naší dceři Klárce. Sdílím svůj příběh, protože vím, že nejsem sama a možná právě teď někdo z vás prožívá něco podobného.
Jmenuji se Jana a žiju v malém městě na Vysočině. Jako samoživitelka a projektantka zahrad jsem se často cítila rozpolcená mezi prací a výchovou svého syna Filipa. Tento příběh vypráví o okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že odpovědi nejsou všechno – a že skutečná síla je v tom, dát dítěti prostor hledat vlastní cestu.
Jmenuji se Alena a můj život se rozpadl ve chvíli, kdy jsem v Německu náhodou zjistila, že můj muž v Česku žije dvojí život. Nejvíc mě zraňuje, že moji synové všechno věděli a přesto mlčeli. Teď stojím před otázkou, jestli má smysl se vracet domů, když už žádný domov neexistuje.
Jsem Alena a celý život jsem věřila, že děti mají žít svůj vlastní život. Když se můj syn Ondřej oženil a odstěhoval do Německa, myslela jsem, že náš vztah zůstane pevný. Teď ale nebere telefon a já se ptám sama sebe, kde jsem udělala chybu.
Celý život jsem věřila, že až moje děti vyrostou, budu jim moct být oporou, stejně jako byla moje máma mně. Když mi dcera oznámila, že nechce, abych hlídala svého vnuka, protože mám prý zastaralé názory, zhroutil se mi svět. V příběhu popisuji bolest, nepochopení i snahu najít cestu zpět k rodině.
Jmenuji se Eva a dvanáct let jsem žila pod kontrolou svého manžela Tomáše. Každý den jsem bojovala s tím, zda zůstat kvůli dětem, nebo odejít a najít sama sebe. Toto je příběh o odvaze, strachu a hledání vlastní hodnoty.
Jmenuji se Anna Dvořáková a nikdy nezapomenu na ten večer, kdy mi můj manžel Petr přiznal, že mě podvádí. Všechno, co jsem považovala za jisté, se rozpadlo během několika minut a já musela bojovat nejen o sebe, ale i o naši dceru Klárku. V příběhu popisuji bolest, zradu, ale i cestu k vlastní síle a novému začátku.
Jmenuji se Eva a můj příběh začíná v mrazivém listopadovém ránu, kdy jsem zaslechla, jak máma říká, že můj syn Matěj je jen přítěž. Po ztrátě práce po mateřské jsem každý den bojovala s hledáním zaměstnání a místem ve školce v Praze. Mezi zoufalým pátráním po práci, rodinnými konflikty a narůstajícími pochybnostmi jsem začala přemýšlet, jestli jsem vůbec měla přivést dítě na svět.
Jmenuji se Ivana a po rozvodu jsem zůstala sama se synem Tomášem. Když jsem po letech našla lásku, Tomáš udělal vše, aby mi ji vzal. Dnes bojuji s tím, zda mu dokážu odpustit, a přemýšlím, jestli mám ještě právo na vlastní štěstí.
