Začalo to hádkou v kuchyni a skončilo prázdnotou v dětském pokoji. Po rozvodu jsem věřila, že s Markem zvládneme být dobrými rodiči, ale jeho odchod z našeho života mě i naše syny zlomil. Teď stojím před otázkou, jak vysvětlit dětem, proč jejich táta už nechce být součástí jejich světa, a jak znovu najít sílu žít.
Jednoho večera mi zavolala dcera, že musí do nemocnice, a poprosila mě, abych pohlídala jejího syna. Během těch několika dní jsem objevila rodinná tajemství, která mě šokovala a donutila přehodnotit celý svůj život. Teď se ptám sama sebe, jestli vůbec znám lidi, které miluji nejvíc.
V jediném roce jsem se stala matkou tří dětí, každého v jiném měsíci, a zůstala jsem na všechno sama. Popisuji, jaké to je být samoživitelkou v Česku, čelit odsouzení rodiny a nedostatku podpory. Je to příběh o strachu, lásce a síle, o které jsem netušila, že ji v sobě mám.
Jedno odpoledne jsem zoufale požádala svou tchyni, aby mi pomohla s hlídáním syna. Její odmítnutí mě zasáhlo víc, než jsem čekala, a donutilo mě přehodnotit nejen naše rodinné vztahy, ale i samu sebe. Tato zkušenost mě naučila, že někdy musíme najít sílu tam, kde ji vůbec nečekáme.
Jmenuji se Jana a celý život jsem obětovala svým dcerám. Teď, když jsem se rozhodla konečně myslet i na sebe, rozpadá se nám rodina pod rukama. Vyprávím svůj boj mezi mateřskou láskou a touhou po vlastním životě.
Jmenuji se Martin a v den, kdy jsem měl domů přivézt svou ženu Zuzku a naše novorozená dvojčata, jsem v nemocničním pokoji našel jen její vzkaz. Moje matka se do našeho manželství neustále vměšovala a její tlak byl poslední kapkou, která Zuzku dohnala k útěku. Příběh o tom, jak rodinné vztahy a nepochopení mohou zničit i to největší štěstí, a o tom, zda je možné něco napravit.
Jmenuji se Lucie a žiji v malém bytě v pražských Vršovicích se svým mužem a tříletou dcerkou. Moje rodina mě neustále žádá o věci, které už nepotřebuji, ale často jde o předměty, které bych si ráda nechala pro sebe nebo pro dceru. Cítím se rozpolcená mezi touhou pomoci a potřebou chránit své vlastní hranice.
Jmenuji se Marie a po devíti dcerách se celý můj svět točí kolem očekávání desátého dítěte. S manželem Petrem žijeme v Plzni a naše každodennost je plná lásky, ale i tlaku okolí, které neustále komentuje naši ‚dívčí armádu‘. Tento příběh vás provede mou cestou skrze stereotypy, rodinné konflikty a vlastní obavy, zatímco čekám na zprávu o pohlaví našeho desátého dítěte.
Jmenuji se Ivana a stojím na rozcestí mezi péčí o svou malou dceru a bezmocí vůči stárnutí svého otčíma, Karla, který žije sám v rozpadajícím se domě na venkově. Když jsem mu navrhla domov pro seniory, jeho zhroucení mě pronásleduje a pocit viny i odpovědnosti mi nedává spát. Toto je příběh o lásce, oběti a otázkách, na které sama neznám odpověď.
Jmenuji se Alena a myslela jsem si, že svou dceru Janu znám do posledního detailu. Když mi ji ale osud postavil do cesty v podobě nečekaného hlídání vnuka během Janiny hospitalizace, začala jsem rozplétat klubko tajemství, které otřáslo základy naší rodiny. Příběh o lásce, zradě a odvaze čelit pravdě.
Jmenuji se Natálie a vyprávím svůj příběh o tom, jak jsem zůstala sama s dcerou Emou poté, co nás manžel opustil hned po jejím narození. Každý den jsem bojovala s únavou, předsudky okolí a vlastními pochybnostmi, zatímco jsem se snažila být Emě i otcem, i matkou. Nejbolestivější chvíle přišla, když mi Ema v devíti letech řekla, že jsme si cizí – tehdy jsem pochopila, jak hluboké jsou naše rány.
Jmenuji se Petra a vždycky jsem toužila po velké rodině. Po narození naší třetí dcery se však všechno změnilo – manželství s Ivanem začalo praskat ve švech, finance nás dusily a já jsem se ocitla v pasti mezi mateřskou láskou a rozpadajícím se vztahem. Příběh o tom, jak se sny mohou proměnit v noční můru a jak těžké je najít sílu bojovat dál.
