Jsem Marie a po smrti manžela jsem žila sama v dvoupokojovém bytě na pražském sídlišti. Jednoho dne mi zavolal syn Petr s prosbou, zda by se on a jeho žena Jana mohli na čas nastěhovat ke mně, protože přišli o bydlení. Netušila jsem, jak rychle se můj klidný život promění v boj o soukromí, trpělivost a rodinnou soudržnost.
Můj syn mě pozval na svatbu svého nejlepšího kamaráda. Netušila jsem, že právě tam potkám ženu, která mi před lety rozbila rodinu. Celý den jsem bojovala s emocemi a musela se rozhodnout, jestli odpustím, nebo nechám minulost dál ovlivňovat svůj život.
Jsem Marie, matka dvou synů, která celý život obětovala rodině. Po smrti manžela jsem svůj dům přepsala na syna Tomáše, abych mu usnadnila život. Teď, ve svých pětašedesáti, sedím v kuchyni na rozkládacím gauči a přemýšlím, jak jsem se mohla stát přítěží pro vlastní rodinu.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní syn postaví před tak těžké rozhodnutí. Když jsem mu darovala byt jako svatební dar, netušila jsem, že mě bude žádat, abych tam nechala zapsat i jeho ženu, kterou sotva znám. Teď stojím mezi láskou k synovi a strachem o rodinný majetek.
Jmenuji se Marie a můj život se obrátil naruby ve chvíli, kdy mi snacha oznámila, že už nemám chodit k nim na nedělní obědy. Vždycky jsem věřila, že neděle je dnem rodiny, ale teď se cítím vyřazená a ztracená. Toto je příběh mé bolesti, otázek a hledání nového smyslu.
Jmenuji se Marie a sleduji, jak se můj syn Tomáš mění pod vlivem své ženy Lenky. Bezradně přihlížím, jak se naše rodina rozpadá pod tíhou nevyřčených slov a starých křivd. Možná v mém příběhu poznáte i kus svého života.
Všechno začalo jedním rozhovorem se sousedkou, který mi převrátil život naruby. Zjistila jsem, že se můj syn žení, aniž bych o tom věděla, a musela jsem se postavit tváří v tvář svým vlastním chybám i dlouholetému mlčení v naší rodině. Tento příběh je o bolesti, hrdosti, odpuštění a naději na nový začátek.
Jednoho deštivého večera v Praze, když můj syn Tomáš opět žádá o peníze, začínám pochybovat o svých rozhodnutích jako matka. Každý náš rozhovor nás od sebe vzdaluje a láska, kterou jsem mu chtěla dát, se mění v břemeno. Tato zpověď je o hranicích mezi pomocí a škodou, o vině, strachu a naději, že ještě není pozdě něco změnit.
Tři roky jsem žila pod jednou střechou se synem Tomášem a jeho ženou Lenkou. Po letech slibů, hádek a zklamání jsem je vyhodila z bytu a teď se ptám sama sebe, jestli jsem je zradila, nebo jim konečně umožnila postavit se na vlastní nohy. Sdílím svůj příběh, protože vím, že nejsem jediná matka, která se ocitla v podobné situaci.
Jsem Marie a právě mi volá má snacha Lucie, která mezi vzlyky mluví o mém synovi Michalovi. Vše, co jsem jí kdysi chtěla říct, ale nikdy nenašla odvahu, se mi teď vrací jako bumerang. V příběhu se odhalují rodinná tajemství, staré křivdy a bolestná otázka, zda lze napravit to, co jsme roky přehlíželi.
Jsem Ivana, matka, která přišla o syna Tomáše a roky se snažila najít klid. Když zmizel jeho náhrobek, začala jsem pátrat po pravdě a odhalila jsem tajemství, které roztrhalo naši vesnici na kusy. Můj příběh je o bolesti, odvaze a síle postavit se tomu, co je skryté pod povrchem.
Jednoho večera jsem v panice zavolala dohazovačce svého syna, protože mi nebral telefon. Tím jsem ale spustila lavinu nedorozumění a rodinných konfliktů, které mě přiměly přehodnotit vlastní hranice i vztah k synovi. Teď nevím, jak to napravit a získat zpět jeho důvěru.
