Jmenuji se Ivana a jsem matka dospívajícího syna Filipa, který právě nastoupil na střední školu v Brně. Jeho první týdny byly plné posměšků kvůli oblečení, které jsem mu mohla dovolit koupit. Když se však dva jeho spolužáci objevili s tajemnou krabicí, všechno se změnilo a já musela čelit nejen jejich úmyslům, ale i svým vlastním pochybnostem o tom, jak být dobrou matkou.
Jmenuji se Eliška a právě jsem přivedla na svět naši dceru Aničku. Místo radosti z nového života nás však doma čeká napětí – moje maminka Jana chce přijet a pomáhat, zatímco tchyně Marie je zásadně proti. Všichni jsme se ocitli v nečekaném rodinném konfliktu, který odhalil staré křivdy i nové obavy.
Jmenuji se Andrea a celý život jsem žila v přesvědčení, že můj otec je mrtvý. Když jsem se konečně osamostatnila a začala nový život v Praze, objevil se u mých dveří neznámý muž, který tvrdil, že je můj otec. Jeho příchod roztrhl staré rány a donutil mě čelit pravdám, které jsem nikdy nechtěla slyšet.
Jmenuji se Alena a kdysi jsem žila pro svou dceru Kláru. Dnes se bojím každého jejího telefonátu, protože vím, že za ním nestojí láska, ale jen další prosba o peníze. Můj příběh je o bolesti, zklamání a otázce, kde jsme jako rodiče udělali chybu.
Jmenuji se Tereza a celý život žiju ve stínu svého bratra. On dostal byt, já jen příkazy a zákazy. Teď stojím před rozhodnutím: buď zůstanu v domě, kde mě nikdo neposlouchá, nebo půjdu vlastní cestou, i když to znamená začít úplně od nuly.
Jmenuji se Tomáš a celý život jsem žil ve stínu očekávání své matky. Když jsem se rozhodl odejít od manželky, máma udělala všechno pro to, abych zůstal, i když jsem byl nešťastný. Její lpění na tradicích mě roztrhalo mezi povinností a vlastním štěstím.
Dala jsem mámě své auto, abych jí pomohla, ale ona ho půjčila mému bratrovi, který ho naboural. Místo omluvy jsem se dočkala výčitek a tiché domácnosti. Teď přemýšlím, jestli je rodina opravdu vždycky na prvním místě.
Jmenuji se Ivana a nikdy bych nevěřila, že jednou budu stát v kuchyni a říkat svým dvěma dcerám, aby si sbalily věci a odešly. Po smrti manžela jsem zůstala sama v malém bytě a snažila se udržet rodinu pohromadě, ale život mě donutil udělat rozhodnutí, které mě dodnes bolí. Tento příběh je o bolesti, vině, ale i o naději a odvaze postavit se vlastnímu životu čelem.
Jednoho deštivého odpoledne mi máma oznámila, že půjčila mé auto mému bratrovi bez mého vědomí. Když mi zavolal, že havaroval, zhroutil se mi svět a v rodině vypukla bouře výčitek, slibů a nevyřčených křivd. Teď stojím před otázkou, jestli odpuštění stačí k tomu, abychom znovu postavili mosty důvěry, které se tak snadno zbořily.
Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že jeden obyčejný víkend může roztrhnout naši rodinu na kusy. Máma mě veřejně ponížila před kamarády, když se zastala mé ženy, a já dodnes nevím, jestli jsem byl v právu já, nebo ona. Ten den mi změnil pohled na rodinu, vztahy i vlastní sebevědomí.
Jsem Jana a nikdy bych nevěřila, že obyčejná myčka nádobí dokáže rozdělit rodinu. Když mi tchyně nabídla, že nám ji koupí, moje máma se postavila na odpor a začal boj, který odhalil staré křivdy i nové rány. Teď stojím mezi dvěma ženami, které miluji, a nevím, jak dál.
Jsem matka dvou synů, Tomáše a Jakuba. Celý život jsem se snažila, aby Tomáš dohnal svého úspěšnějšího bratra, ale moje snaha přinesla víc bolesti než radosti. Dnes se ptám sama sebe, jestli jsem svým tlakem neztratila oba.
